Politico: Piráti zářili ze stejného důvodu, z jakého se zasekli. Co se s nimi stalo?

Evropští političtí piráti se rozdělili do dvou flotil. Jedna přijala tradiční stranickou strukturu, které se hnutí dlouho vyhýbalo. Druhá si nadále drží svou opatrnost vůči vládnoucím skupinám. Česká pirátská strana by mohla v říjnu konečně získat dostatek hlasů na to, aby vstoupila do vládnoucí koalice. Tím by se stala první pirátskou stranou, která by byla členem vlády v rámci Evropské unie - což by byl velký úspěch, napsal server Politico.

Zatímco širší pirátské hnutí v řadě evropských zemích stagnuje - jejich úspěchy byly krátkodobé a strany se potýkaly s vnitřními rozbroji a vstupem do běžné politiky, některé více rozvinuté strany zaregistrovaly politické zisky. V Evropském parlamentu (EP) jsou nyní čtyři členové pirátských stran, piráti jsou parlamentech v Lucembursku, na Islandu a v České republice. Pirát dokonce působí jako primátor Prahy.

"Je to svěží vítr," řekl šéf českých pirátů Ivan Bartoš a vyzdvihl témata, kvůli nimž jsou piráti populární u malé, ale hlasité, části Evropanů: "žádní oligarchové nebo velcí sponzoři" a "naprostá transparentnost".

V raných letech získávalo pirátské hnutí podporovatele ze stejného důvodu, kvůli němuž se později začalo zadrhávat - nesnášelo politiku. "Nikdo z nás nechtěl být politikem," řekl Rick Falkvinge, který založil první evropskou pirátskou stranu ve Švédsku v roce 2006. Strana se podle něj původně soustředila výhradně na "duševní vlastnictví, patenty a ochranu soukromí".

Švédští piráti rychle inspirovali další pirátské strany napříč Evropou. Uskupení získalo 7,1 procenta hlasů ve švédských volbách do EP v roce 2009. To byl zásadní skok pro tak mladou stranu, jež obracela vzhůru nohama politiku středního proudu.

V roce 2011 pak německá pirátská strana obdržela téměř devět procent hlasů v místních volbách v Berlíně a dostala se do tamního spolkového parlamentu. Brzký volební úspěch byl ale rychle potlačen. Podle členů strany se následně výrazně změnil přístup, kterým média o straně informovala. Původně k ní přistupovala jako k zajímavé politické kuriozitě, následně ale začala pokrývat "drby, hádky a nešťastné věci, které lidé napsali na twitter", řekl německý člen EP za piráty Patrick Breyer. Němečtí piráti rovněž čelili obviněním, že jsou mezi nimi členové s krajně pravicovými názory, a uskupení rovněž uškodila kauza vraždy a sebevraždy z roku 2016, do níž byl zapleten pirátský politik.

Navzdory následným volebním zklamáním ve Švédsku i v Německu žili piráti dál. A v některých zemích se jim dařilo dobře. Strany, které nakonec získaly křesla v národních parlamentech, rostly postupně, řekl Sven Clement, šéf lucemburské pirátské strany a člen tamního zákonodárného sboru. V Lucembursku se tak z pirátů stala jedna z mála alternativ v politickém systému, který se obvykle jen velmi málo vychyloval od statu quo.

Jiným pirátským stranám, které rozšířily záběr nad rámec svých původních politických témat, jakými je duševní vlastnictví, reforma patentového zákona a práva lidí v digitálním prostoru, se také dařilo dobře. Bartoš z českých pirátů přitom tvrdí, že základní principy hnutí lze aplikovat na veškerá vládní rozhodnutí. Důraz na analýzu dat například pomůže s "dobrou reformou zemědělství, důchodovou reformou, cokoliv je potřeba", poznamenal. V Německu a v dalších zemích si rovněž piráti stále více uvědomují, že potřebují pevnou loď. To znamená najímat si politické experty a parlamentní asistenty.

Pak jsou zde jiné země napříč Evropou s menšími pirátskými stranami, v nichž nadále převládá silné naladění proti vládnoucím vrstvám a nejasný organizační přístup. Ve Francii je například hlavním cílem pirátů od základů změnit celý systém.

Výsledkem je, že se objevily dva typy pirátských stran. Jsou tu "dobře ustanovené" strany s rozrůstající se politickou infrastrukturou, řekl šéf lucemburských pirátů Clement. Pak jsou tu "všechny ostatní strany - a je občas velmi těžké najít společnou řeč, nebo shodu mezi těmito dvěma přístupy", dodal. I tak se však domnívá, že obě skupiny pirátských stran dokážou spolupracovat. "Strany, které mají úspěch, musí více pomáhat stranám, které jsou méně úspěšné," řekl Clement s tím, že malé pirátské strany podle něj časem "také dospějí".

Pokud by se Česká pirátská strana skutečně stala v říjnu součástí vládnoucí koalice, jednalo by se o první opravdový test toho, zda hnutí dokáže přetvořit svou filozofii v konkrétní politická řešení na celostátní úrovni.

Nynější i bývalí členové pirátů však trvají na tom, že význam hnutí je dalekosáhlejší než jen to, zda se dokážou dostat do vládnoucí koalice. "Hnutí drží naživu jeho nadnárodní aspekt," poznamenal Mattias Bjärnemalm ze švédských pirátů. "Nezáleží na tom, zda zaznamenáme zádrhely na úrovni jednotlivých států, stále jsme relevantní a naše ideje někdo někde nadále prosazuje," řekl serveru Politico.

Související

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.
Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

Více souvisejících

Česká pirátská strana

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 5 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 6 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Tropické počasí stále sužuje jižní Moravu. Meteorologové avizují další vedra

Tropické počasí bude v následujících hodinách trápit především jižní Moravu. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň avizují, že již o víkendu by se horké počasí mělo vrátit i na další místa v republice.  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy