Politico: Piráti zářili ze stejného důvodu, z jakého se zasekli. Co se s nimi stalo?

Evropští političtí piráti se rozdělili do dvou flotil. Jedna přijala tradiční stranickou strukturu, které se hnutí dlouho vyhýbalo. Druhá si nadále drží svou opatrnost vůči vládnoucím skupinám. Česká pirátská strana by mohla v říjnu konečně získat dostatek hlasů na to, aby vstoupila do vládnoucí koalice. Tím by se stala první pirátskou stranou, která by byla členem vlády v rámci Evropské unie - což by byl velký úspěch, napsal server Politico.

Zatímco širší pirátské hnutí v řadě evropských zemích stagnuje - jejich úspěchy byly krátkodobé a strany se potýkaly s vnitřními rozbroji a vstupem do běžné politiky, některé více rozvinuté strany zaregistrovaly politické zisky. V Evropském parlamentu (EP) jsou nyní čtyři členové pirátských stran, piráti jsou parlamentech v Lucembursku, na Islandu a v České republice. Pirát dokonce působí jako primátor Prahy.

"Je to svěží vítr," řekl šéf českých pirátů Ivan Bartoš a vyzdvihl témata, kvůli nimž jsou piráti populární u malé, ale hlasité, části Evropanů: "žádní oligarchové nebo velcí sponzoři" a "naprostá transparentnost".

V raných letech získávalo pirátské hnutí podporovatele ze stejného důvodu, kvůli němuž se později začalo zadrhávat - nesnášelo politiku. "Nikdo z nás nechtěl být politikem," řekl Rick Falkvinge, který založil první evropskou pirátskou stranu ve Švédsku v roce 2006. Strana se podle něj původně soustředila výhradně na "duševní vlastnictví, patenty a ochranu soukromí".

Švédští piráti rychle inspirovali další pirátské strany napříč Evropou. Uskupení získalo 7,1 procenta hlasů ve švédských volbách do EP v roce 2009. To byl zásadní skok pro tak mladou stranu, jež obracela vzhůru nohama politiku středního proudu.

V roce 2011 pak německá pirátská strana obdržela téměř devět procent hlasů v místních volbách v Berlíně a dostala se do tamního spolkového parlamentu. Brzký volební úspěch byl ale rychle potlačen. Podle členů strany se následně výrazně změnil přístup, kterým média o straně informovala. Původně k ní přistupovala jako k zajímavé politické kuriozitě, následně ale začala pokrývat "drby, hádky a nešťastné věci, které lidé napsali na twitter", řekl německý člen EP za piráty Patrick Breyer. Němečtí piráti rovněž čelili obviněním, že jsou mezi nimi členové s krajně pravicovými názory, a uskupení rovněž uškodila kauza vraždy a sebevraždy z roku 2016, do níž byl zapleten pirátský politik.

Navzdory následným volebním zklamáním ve Švédsku i v Německu žili piráti dál. A v některých zemích se jim dařilo dobře. Strany, které nakonec získaly křesla v národních parlamentech, rostly postupně, řekl Sven Clement, šéf lucemburské pirátské strany a člen tamního zákonodárného sboru. V Lucembursku se tak z pirátů stala jedna z mála alternativ v politickém systému, který se obvykle jen velmi málo vychyloval od statu quo.

Jiným pirátským stranám, které rozšířily záběr nad rámec svých původních politických témat, jakými je duševní vlastnictví, reforma patentového zákona a práva lidí v digitálním prostoru, se také dařilo dobře. Bartoš z českých pirátů přitom tvrdí, že základní principy hnutí lze aplikovat na veškerá vládní rozhodnutí. Důraz na analýzu dat například pomůže s "dobrou reformou zemědělství, důchodovou reformou, cokoliv je potřeba", poznamenal. V Německu a v dalších zemích si rovněž piráti stále více uvědomují, že potřebují pevnou loď. To znamená najímat si politické experty a parlamentní asistenty.

Pak jsou zde jiné země napříč Evropou s menšími pirátskými stranami, v nichž nadále převládá silné naladění proti vládnoucím vrstvám a nejasný organizační přístup. Ve Francii je například hlavním cílem pirátů od základů změnit celý systém.

Výsledkem je, že se objevily dva typy pirátských stran. Jsou tu "dobře ustanovené" strany s rozrůstající se politickou infrastrukturou, řekl šéf lucemburských pirátů Clement. Pak jsou tu "všechny ostatní strany - a je občas velmi těžké najít společnou řeč, nebo shodu mezi těmito dvěma přístupy", dodal. I tak se však domnívá, že obě skupiny pirátských stran dokážou spolupracovat. "Strany, které mají úspěch, musí více pomáhat stranám, které jsou méně úspěšné," řekl Clement s tím, že malé pirátské strany podle něj časem "také dospějí".

Pokud by se Česká pirátská strana skutečně stala v říjnu součástí vládnoucí koalice, jednalo by se o první opravdový test toho, zda hnutí dokáže přetvořit svou filozofii v konkrétní politická řešení na celostátní úrovni.

Nynější i bývalí členové pirátů však trvají na tom, že význam hnutí je dalekosáhlejší než jen to, zda se dokážou dostat do vládnoucí koalice. "Hnutí drží naživu jeho nadnárodní aspekt," poznamenal Mattias Bjärnemalm ze švédských pirátů. "Nezáleží na tom, zda zaznamenáme zádrhely na úrovni jednotlivých států, stále jsme relevantní a naše ideje někdo někde nadále prosazuje," řekl serveru Politico.

Související

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.
Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

Více souvisejících

Česká pirátská strana

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy