NÁZOR - "Ani pro špióny není vražda běžnou věcí," zdůrazňuje francouzský zahraničněpolitický analytik Nicolas Tenzer v komentáři pro server Politico. Profesor z Pařížského institutu politických věd v něm rozebral pozadí událostí z minulého měsíce, kdy české úřady vyhostily 18 ruských diplomatů poté, co se ukázala spojitost ruské vojenské rozvědky z výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014, při kterém zahynuli dva čeští občané.
Zatímco se hroutily vztahy mezi Prahou a Moskvou, bulharští představitelé zveřejnili výsledky vlastního vyšetřování čtyř podobných výbuchů v muničních skladech z uplynulé dekády a pozornost rovněž upřeli přímo na Rusko, připomíná odborník. Dodává, že čeští i bulharští vyšetřovatelé se zaměřují na jednotku ruské vojenské rozvědky, která zřejmě působila v EU, a to mimo nepsané normy špionáže, když provedla mimo jiné sérii atentátů.
"EU přesto byla nerozhodná a ne-li slabá v reakci na tyto zločiny," pokračuje Tenzer. Doporučuje reagovat ostřeji, jelikož se domnívá, že jen tak si Evropa může zajistit bezpečnost a chránit demokratické hodnoty, na kterých je založená.
Znepokojení ze spojitosti ruské vojenské rozvědky s několika ostře sledovanými atentáty se táhne až k zabití Alexandra Litviněnka, kritika ruského prezidenta Vladimira Putina, který byl v roce 2006 otráven radioaktivním poloniem v Londýně, nastiňuje analytik. Doplňuje, že podobná spojitost existuje také v případě pokusu o likvidaci Sergeje Skripala a jeho dcery, která v roce 2018 stála život nezúčastněného britského občana, stejně jako záhadných úmrtích čečenských disidentů ve Vídni, Berlíně a Lille v letech 2009, 2019 a 2020.
Prahu bezprostředně podpořily Slovensko, Rumunsko a pobaltské státy, které rovněž vyhostily ruské diplomaty, byť v menším počtu, uvádí expert. Podotýká, že další země EU a NATO ale vydaly pouze silácká prohlášení a žádná z nich nevykazuje připravenost zajít dál.
Od roku 2017 bylo v reakci na ruské aktivity v Evropě nuceno odejít do vlasti 152 ruských diplomatů, připomíná autor komentáře. Domnívá se, že jejich odchod zajisté omezil ruský vliv v příslušných zemích, ale vyhoštění diplomatů je primárně politický signál, nikoliv opatření samo o sobě, tudíž pokusy Ruska o destabilizaci situace v Evropě neukončí.
"Rozdělenost Evropy ohledně plánů jako plynovod Nord Stream 2 dále komplikuje šanci na silnou, jednotnou odpověď na aktivity ruských tajných služeb," pokračuje Tenzer. Vyzdvihuje, že vyjma ekonomických sankcí po anexi Krymu a invazi na Donbas a otravě a uvěznění Alexeje Navalného zůstávají opatření omezená, byť jsou zaobalena do ostřejší rétoriky.
Situace analytikovi evokuje snahu Evropy "šetřit Kreml", ačkoliv neexistuje naděje, že se chování stávajícího ruského režimu změní. Chladného přijetí v EU a USA se tak dočkal například sankční seznam pětatřiceti oligarchů a osob z Putinova blízkého okolí, který navrhl Vladimir Ašurkov, pověřený ředitel Protikorupční nadace vězněného opozičníka Navalného, poukazuje odborník. Doplňuje, že zmrazení majetku a zákaz cestování těchto Putinových spojenců, nehledě na zablokování jejich přístupu k bankovnímu protokolu SWIFT potřebného k převodu peněz do Evropy, by přitom Moskvu bezprostředně zasáhly.
Zločiny musí být pojmenoványSlabá reakce na vměšování se do evropských záležitostí jen posiluje současný ruský režim, míní odborník. Pokládá otázku, proč by měl Putin na domácí scéně jednat zdrženlivě, když jeho protidemokratické akce v Evropě - včetně výbuchů a zabíjení - přinesly jen málo skutečných sankcí. "Zločinný režim bude dál páchat zločiny, pokud se mu někdo nepostaví, nebo budeme-li z neznalosti a strachu jednat pouze pro zachování dialogu, o kterém si ve skutečnosti nemyslíme, že bude fungovat," píše autor komentáře.
Kremelský úzký kruh mezitím beztrestně pokračuje v zastrašovacích operacích v Evropě, tvrdí expert. Připomíná, že v dubnu ruská státní petrochemická společnost Rosněfť a tři oligarchové - včetně Romana Abramoviče, majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea - zažalovali novinářku Catharine Beltonovou a vydavatele její knihy "Putinovi lidé" za porušení ochrany dat, kterých se měla dopustit svým pojednáním o ruském mocenském establishmentu, přičemž kauza ještě není uzavřena.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.
Česká a bulharská odhalení kremelských akcí přišla v době, kdy si většina zemí uvědomila, že Putinův režim představuje pro Evropu nejakutnější hrozbu, deklaruje analytik. Dodává, že navzdory rétorice, která vyzývá Rusko ke změně jednání na domácí i mezinárodní scéně, ale většina evropských politiků soudí, že ruská hrozba bud pokračovat.
Iluzorní pokusy o obnovu spolupráce s Putinovým režimem se konečně ocitly ve stavu klinické smrti, kvituje Tenzer. Chválí postup vlád Česka a Bulharska, které vystoupily proti Ruskem organizovaným výbuchům a atentátům v Evropě, a domnívá se, že zbytek evropských zemí by se měl připojit.
"Varování bylo vysláno již dávno, při zločinech (ruského) režimu v Čečensku, Gruzii, na Ukrajině a v Sýrii. Ty páchané na evropské půdě, byť s menší intenzitou, jsou pouze jejich pokračováním," píše analytik. Soudí, že jde o důsledek evropské pasivity a podcenění toho, co tyto akce znamenají. Zločiny, včetně válečných zločinů, které náleží Mezinárodnímu trestnímu soudu, musejí být správně pojmenovány, nelze je považovat za běžnou věc, uzavírá autor komentáře.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
před 1 hodinou
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
před 2 hodinami
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno před 2 hodinami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 2 hodinami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 3 hodinami
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 4 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 5 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 5 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 5 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 6 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 7 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 8 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 8 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 8 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 9 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 9 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 9 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 10 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 10 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.
Zdroj: Radek Novotný