Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí

V hlavním městě již ve středu teploty dosahovaly 40,1 stupňů Celsia, přičemž obdobné hodnoty se očekávají i v dalších dnech. Hodnota tepelného indexu podle meteorologů překoná 50 stupňů Celsia. Jedná se o ukazatel pocitové teploty, který zohledňuje vlhkost, rychlost větru a další faktory, přičemž v Bangkoku momentálně dosahuje "mimořádně nebezpečné" úrovně.

Extrémní vedra postihly tento týden části jižní a jihovýchodní Asie. Na Filipínách v důsledku nich došlo k přerušení výuky na školách a v Bangladéši se věřící modlili za přeháňky. Obzvlášť vysoké teploty (až do 45,9 stupňů Celsia) zaznamenaly ve středu iv Myanmaru, přičemž se očekává, že ještě porostou. Duben je v této oblasti obvykle obzvlášť teplým měsícem, letos jsou však horka ještě horší v důsledku klimatického jevu El Niňo.

Thajské ministerstvo zdravotnictví ve středu večer uvedlo, že od 1. ledna do 17. dubna zemřelo v důsledku úpalu 30 lidí. Loni přitom za celý rok přitom zaznamenali 37 takových úmrtí.

Asie přitom byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.

Loni byly globálně zaznamenány rekordně vysoké teploty. WMO ve zveřejněné zprávě o stavu klimatu píše, že Asie se otepluje mimořádně rychlým tempem oproti světovému průměru - loni v regionu zaznamenaly teploty o dva stupně Celsia vyšší ve srovnání s průměrem z období let 1961-1990.

Mimořádně vysoké průměrné teploty evidovaly od západní Sibiře po střední Asii a od východní Číny po Japonsko, ve kterém zažili v roce 2023 nejteplejší léto v historii měření.

"Mnohé země v regionu zažily v roce 2023 nejteplejší rok v historii, spolu se spoustou extrémních podmínek, od sucha a veder až po záplavy a bouře," uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová. Klimatická změna podle ní ještě více zhoršila frekvenci a závažnost takových událostí.

Vliv vln veder se podle WMO stává stále závažnější a tající ledovce ohrožují bezpečnost vody v budoucnosti. Za posledních několik desetiletí zaznamenali na ledovcích v asijských vysokohorských oblastech úbytek hmoty, což pokračovalo i loni na dvaceti z 22 monitorovaných ledovcích v regionu.

Minulý rok hlásili z Asie podle WMO až 79 katastrof spojených s povětrnostními jevy souvisejícími s vodou. Více než 80 procent z nich tvořily záplavy a bouře, které si vyžádaly více než 2000 obětí na životech a přímo postihly devět milionů lidí.

Rok 2024 přitom bude podle WMO zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.

WMO podle serveru France24 uvedla, že loňské průměrné teploty dva metry nad zemským povrchem byly vyšší o 1,45 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. Pařížská klimatická konference v roce 2015 stanovila, že globální teplota může stoupnout ve srovnání s tímto obdobím o nejvýše 1,5 stupně Celsia.

Uplynulý rok byl podle WMO součástí nejžhavějšího desetiletí v zaznamenaných dějinách a vlny extrémních teplot způsobily rekordní úbytek ledovců. Ve Švýcarsku, kde sídlí vedení WMO, ztratily ledovce za poslední desetiletí až deset procent objemu.

Rychle se tající ledovce způsobují také dramatické stoupání hladiny světových oceánů. Organizace upozornila, že za posledních deset let se hladiny oceánů zvýšily více než dvojnásobně oproti prvnímu desetiletí satelitního monitoringu. Častější a intenzivnější vlny veder v oceánských oblastech budou mít podle WMO výrazný negativní dopad i na mořské ekosystémy a korálové útesy.

Podle nedávné studie může rychlost tání grónského ledovce poskytnout určitý náhled na to, jaké počasí může letos v létě očekávat Evropa. Podle serveru The Guardian rozsah a intenzita nedávných jevů spojených s táním sladkovodních zdrojů naznačuje, že jih Evropy může letos zasáhnout neobvyklé teplo a sucho.

Hlavní autorka studie Marilena Oltmanns z britského Národního oceánografického centra vysvětluje, že řetězec událostí je komplexní a ovlivňován dalšími faktory. Popsala, že teplé podmínky v Grónsku způsobují větší tání ledovců, což přináší do Atlantiku více sladkovodní vody. Tato voda je lehčí než mořská voda, což způsobuje, že se usazuje na hladině oceánu a omezuje výměnu tepla mezi vzduchem a vodou.

To vede k posílení větrů v oblasti, kde se tato sladkovodní voda uvolňuje do moře. V zimě tyto silné větry posouvají Severoatlantický proud, prodloužení Golfského proudu, na sever. V létě následujícího roku pak větry následují směr tohoto proudu a jsou přesměrovány na sever. Toto přesměrování pomáhá vytvářet určité podmínky pro velkoplošnou atmosférickou cirkulaci, která přináší teplejší a suché počasí nad Evropou.

Meteorologové už dříve uvedli, že oteplování způsobené klimatickým jevem El Niňo, které dosáhlo svého vrcholu v prosinci, bylo jedním z pěti nejintenzivnějších zaznamenaných v historii a od března do května přinese nadprůměrné teploty, tvrdí WMO. Zdůraznila, že El Niňo nyní postupně slábne. Nicméně teplo uvězněné v atmosféře skleníkovými plyny bude ovlivňovat teploty ovzduší i v následujících měsících.