Co se děje? Putinovy preference ve velkých městech nečekaně klesly

Putin se o post prezidenta uchází již počtvrté a o jeho výhře není prakticky pochyb. Podle průzkumu státní sociologické společnosti VCIOM by stávající hlavu státu volilo ve městech s více než jedním milionem obyvatel méně než 60 procent voličů, napsal dnes ruský deník Vedomosti.

V Moskvě a Petrohradu klesly minulý měsíc Putinovy preference až o 12 procentních bodů, tedy z 69,7 procenta v lednu na 57,1 procenta v únoru. Podobný vývoj sledují sociologové od konce minulého roku i v ostatních městech s více než milionem obyvatel, ale i ve městech, kde žije 100.000 až 500.000 lidí.

Ve velkých městech zároveň roste počet nerozhodnutých voličů a zvyšují se preference Pavla Grudinina (57), který jako nestraník kandiduje za komunistickou stranu.

Velká města také podle sociologů bojují s nízkou volební účastí. "Ve větších městech mají faktor strachu a vládní tlak menší dopady. Kromě toho obyvatelé zde mají větší nároky, přístup k více zdrojům informací a jsou více kritičtí k vládním orgánům," uvedl šéf agentury VCIOM Valerij Fjodorov.

Podle politologa Andreje Koljadina se obyvatelé měst obecně staví ke vládním kandidátům více skepticky, i když jde o Putina. "Ve městech jsou více zpolitizovaní voliči, mají méně problémů se zajištění si živobytí a jsou méně závislí na vládě," uvedl expert.

Podle zdroje listu z kanceláře prezidenta dosáhne volební účast ve městech s více než milionem obyvatel něco málo přes 50 procent. Rozdíly mezi volební účastí v regionech a velkých městech mohou podle jiného zdroje Vedomosti dosahovat až 20 procent.