Hamás tvrdí, že v nejbližších dnech propustí několik rukojmích

Palestinské militantní hnutí Hamás v nejbližších dnech propustí několik rukojmích, které uneslo do pásma Gazy po útoku na Izrael ze 7. října.  

"Informovali jsme zprostředkovatele, že v nejbližších dnech propustíme určitý počet cizinců," prohlásil v televizním projevu Abú Ubajdá, mluvčí brigád Izzaddína Kasáma (ozbrojeného křídla Hamásu).

Radikálové podle Izraele zadržují přibližně 240 lidí, které unesli během bezprecedentních útoků před více než třemi týdny. Dosud bylo osvobozeno pět rukojmí, přičemž čtyři z nich Hamás propustil a jednu vojáčku zachránila izraelská armáda během pozemní operace.

Oznámení o propuštění dalších rukojmí přichází v době, kdy se zintenzivnila mezinárodní varování před krveprolitím a narůstající humanitární krizí v Gaze. V úterý zároveň podle izraelské armády probíhaly mezi jejími jednotkami a militanty z Hamásu intenzivní boje "hluboko v pásmu Gazy".

Izraelské obranné síly dnes uvedly, že zahájily boje proti Hamásu v rozsáhlé síti tunelů pod Pásmem Gazy. "Během posledního dne jednotky IDF zasáhly přibližně 300 cílů teroristického hnutí Hamás, včetně stanovišť pro odpalování protitankových raket a raket pod šachtami, i vojenské komplexy uvnitř podzemních tunelů," uvedla armáda podle agentury Reuters.

Doporučené články

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 8000 lidí, dalších 20 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 9400, zraněno je nejméně 23 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Doporučené články

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

Doporučené články

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice dorazily už čtyři humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda Pásmo Gazy Hamás

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 1 hodinou

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

včera

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

včera

včera

včera

Ukrajina se musí vzdát, prohlásil ruský diplomat. Zelenskyj naznačil, co bude dál

Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy