Orbán vyhrožuje EU: Začněme přímá jednání s Ruskem, nebo zablokuji summit

Orbán znovu zpochybňuje jednotný postoj EU k Ukrajině a vyzývá k přímým jednáním s Ruskem.

„Ukázalo se, že v našem přístupu k Ukrajině existují strategické rozdíly, které nelze překlenout přípravou nebo komunikací,“ napsal předsedovi Evropské rady Antoniu Costovi.

Zároveň zdůraznil, že Evropa by měla změnit svůj přístup: „Jsem přesvědčen, že Evropská unie by měla zahájit přímé diskuse s Ruskem o příměří a udržitelném míru na Ukrajině.“ Jeho postoj tak opět naráží na tvrdý postoj většiny členských států, které trvají na podpoře Kyjeva a sankcích proti Moskvě.

Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval představitele EU, aby se na summitu 6. března v Bruselu zdrželi přijetí společného prohlášení o Ukrajině. Očekává se, že lídři unie budou jednat o zvýšení obranných výdajů, dodatečné pomoci Kyjevu a sjednocení postoje k možným jednáním s Ruskem.

Podle agentury Bloomberg se Evropská unie chystá soustředit na posílení obrany Ukrajiny a zajištění bezpečnostních záruk do budoucna. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová má na summitu představit nový finanční plán, přičemž jednání budou pokračovat i v neděli v Londýně.

Viktor Orbán se od začátku ruské invaze staví proti hlavnímu proudu evropské politiky vůči Ukrajině. Pravidelně se snaží brzdit vojenskou i finanční podporu Kyjeva a usiluje o změkčení sankcí proti Moskvě.

Orbánův postoj znovu odhaluje rozpory uvnitř EU v době, kdy evropští lídři hledají odpověď na nejasný přístup Donalda Trumpa k válce na Ukrajině.

Trump znepokojil spojence tím, že zahájil rozhovory s Moskvou i Kyjevem, aniž by jasně odsoudil ruskou invazi. Jak uvedla agentura Bloomberg, lídři EU se snaží zabránit tomu, aby Trump uzavřel dohodu na Putinových podmínkách – krok, který by podle nich mohl ohrozit evropskou bezpečnost.

Evropská rada potvrdila, že obdržela dopis maďarského premiéra Viktora Orbána, avšak odmítla jej komentovat. K napětí uvnitř EU se přidal i slovenský premiér Robert Fico, který rovněž vyzval k okamžitému příměří – postoj, jenž narazil na odpor Kyjeva i většiny unijních zemí. V dokumentu, na který se odkazuje Bloomberg, Fico uvedl, že Slovensko nebude nadále finančně ani vojensky podporovat Ukrajinu a prosazoval obnovení tranzitu ruského plynu do Evropy.

Rozkol v přístupu k válce se prohloubil i na transatlantické úrovni poté, co Donald Trump během setkání s Volodymyrem Zelenským veřejně zpochybnil jeho ochotu k míru. Evropští lídři reagovali ujištěním o pokračující podpoře Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Antonio Costa ve společném prohlášení zdůraznili, že EU bude i nadále stát za Kyjevem v jeho boji za spravedlivý a trvalý mír.

Orbán se však postavil na stranu Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina. Amerického exprezidenta ocenil za jeho přístup k vyjednávání a prohlásil: „Silní muži dělají mír, slabí muži válku.“ Jeho podpora Trumpovi tak ještě více zdůraznila rostoucí rozdělení v pohledu evropských lídrů na řešení konfliktu.

Přitom válku na Ukrajině rozpoutal v roce 2022 právě ruský prezident Vladimir Putin, který nařídil třídenní takzvanou speciální vojenskou operaci. Od té doby zdevastoval obrovské území Ukrajiny a nešetřil jak civilní infrastrukturu, tak civilní obyvatelstvo včetně únosů dětí.