USA odmítly požadavek EU. Příměří v Gaze je podle nich nereálné

Příměří by poskytlo Hamásu možnost odpočinout si, přeskupit síly a připravit se na pokračování teroristických útoků proti Izraeli, řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Matthew Miller.

"Můžete naprosto jasně pochopit, proč je to pro Izrael neúnosná situace, protože by to byla neúnosná situace pro každou zemi, která utrpěla tak brutální teroristický útok a nadále vidí teroristickou hrozbu přímo na svých hranicích," pokračoval .

Mluvčí americké diplomacie dodal, že Spojené státy intenzivně pracují na zabezpečení toku humanitární pomoci do pásma Gazy.

Lídr evropské diplomacie Josep Borrell před zasedáním ministrů zahraničí členských zemí uvedl, že z pohledu Evropské unie je neodkladnou prioritou v rámci blízkovýchodního konfliktu doručení humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, které bylo zasaženo izraelskými útoky. 

Borrell zdůraznil, že vyhlášení humanitárního příměří by bylo pro situaci velmi prospěšné. Ministři se setkávají v Lucemburku v době, kdy OSN a humanitární organizace varují před katastrofálními důsledky izraelské blokády Pásma Gazy, která byla zavedena v reakci na brutální útoky palestinského hnutí Hamás na izraelském území.

"Osobně si myslím, že je nezbytné vyhlásit humanitární příměří, aby bylo možné poskytnout pomoc a distribuovat ji obyvatelům Pásma Gazy," řekl Borrell.

Zároveň zdůraznil, že otázka příměří bude jedním z hlavních témat dnešního setkání ministrů zahraničí, které se bude věnovat nejen situaci na Blízkém východě, ale také pokračující ruské agresi vůči Ukrajině a situaci mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

Možnost vyhlášení příměří v izraelsko-palestinském konfliktu byla diskutována také mezi dalšími ministry, a někteří upozornili na to, že to může být velmi komplikovaný proces.  Obyvatelé Pásma Gazy mají podle OSN nedostatek vody a základních potravin, a to i přes to, že v minulých dnech dorazilo přes hranice s Egyptem několik kamionů s pomocí.

Kvůli nedostatku vody se ale v pásmu Gazy stále více šíří plané neštovice, svrab a střevní onemocnění, upozornila v neděli Organizace spojených národů (OSN). Jedním z důvodů šíření nemocí je podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) nedostatek pitné vody, v důsledku čehož jsou lidé nuceni používat znečištěnou vodu. Počet nakažených se podle OCHA bude zvyšovat, dokud se neobnoví dodávky elektřiny a paliva do vodohospodářských a zdravotnických zařízení v oblasti.

Světová zdravotnická organizace už minulé v pondělí varovala, že Gaza čelí "bezprostřední" krizi veřejného zdraví, protože enklávě dochází voda. Omezené množství dostupné vody vytváří zoufalou situaci, protože životy více než 3 500 pacientů ve 35 nemocnicích nacházejících se v palestinské enklávě jsou bezprostředně ohroženy, uvedla WHO prostřednictvím platformy X.

Philippe Lazzarini, generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci palestinských uprchlíků na Blízkém východě, se minulou v neděli vyjádřil k zoufalé situaci v pásmu Gazy a zdůraznil, že jde o humanitární krizi. Lazzarini podotkl, že Gaze rychle dochází voda a elektřina a obyvatelstvo čelí vážnému nedostatku potravin a léků.

"Gaza je škrcena a zdá se, že svět právě ztratil svou lidskost. Když se podíváme na problém vody – všichni víme, že voda znamená život – Gaze dochází voda a Gaze dochází život," řekl Lazzarini.

Generální tajemník OSN António Guterres ve svém projevu na mezinárodní konferenci organizované Egyptem znovu vyzval k humanitárnímu příměří v konfliktu mezi Izraelem a palestinskou militantní skupinou Hamás v pásmu Gazy.  

Do enklávy přitom od víkendu dorazily tři konvoje s humanitární pomocí, které překročily hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy. Konvoje zahrnovaly nejméně 37 nákladních vozů, uvedla agentura AP. 

Kamiony s humanitární pomocí, které několik dní čekaly na Sinajském poloostrově, začaly překračovat hranice na přechodu Rafáh z Egypta do Pásma Gazy v sobotu. V Pásmu Gazy se humanitární situace zhoršuje a místní obyvatelé podle humanitárních organizací nutně potřebují dodávky pomoci. Uvedl to server The Guardian.

Odpovědná pracovnice Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, Juliette Toumaová, v sobotu uvedla, že konvoj s pomocí je sice vítaný, ale v kontextu celkových potřeb v Pásmu Gazy představuje pouze malou část. Civilisté v Gaze potřebují nepřetržitý přístup k humanitární pomoci, včetně paliva pro vodní čerpadla, a to i v nemocnicích, kde lékaři ošetřují velké množství zraněných osob.

Izraelská armáda uvedla, že humanitární pomoc bude směřována pouze do jižních částí Pásma Gazy, a vyzvala palestinské civilisty, aby se do těchto oblastí přesunuli, aby se vyhnuli bojům s Hamásem.

Guterres uvedl, že palestinská enkláva s 2,4 miliony obyvatel zažívá "humanitární katastrofu". Vyjmenoval tři bezprostřední cíle: neomezenou humanitární pomoc civilistům v pásmu Gazy, okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích unesených z Izraele a odhodlané úsilí omezit násilí ve snaze zabránit eskalaci konfliktu.

Celkový počet obětí izraelského bombardování v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví stoupl na 5000. Dalších 15 200 lidí bylo zraněno. Rostoucí počty mrtvých hlásí i Izrael. Eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 6400, zraněno je nejméně 18 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. 

Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus později řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".   

Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."