USA apelují na Izrael, aby odložil pozemní invazi

Několik nejmenovaných amerických činitelů to řeklo deníku New York Times. Američané také vyjádřili zájem o vytvoření prostoru pro dodání další humanitární pomoci do Pásma Gazy a pro případné přípravy na útoky na americké zájmy na Blízkém východě.

Podle informací serveru se Američané snaží intenzivněji přesvědčit Izraelce, aby nadále odkládali pozemní invazi. Jedním z důvodů je varování od Hamásu, že izraelský pozemní útok by výrazně ztížil propuštění rukojmích.

Izrael nyní shromažďuje své síly u hranic Pásma Gazy a provádí menší operace na území, které bylo pod kontrolou radikálů od roku 2007. Američané také vyjadřují obavy, že izraelská invaze by mohla vést k eskalaci útoků skupin podporovaných Íránem na americké zájmy v celém Blízkém východě. Washington nicméně stále podporuje možnost rozsáhlé izraelské operace v Pásmu Gazy.

Americký prezident Joe Biden v neděli telefonicky mluvil s izraelským premiérem Banjaminem Netanjahuem. Oba politici potvrdili, že přísun nezbytné humanitární pomoci do pásma Gazy bude "nepřetržitý"

Biden podle prohlášení přivítal skutečnost, že tento víkend dorazily do zablokovaného pásma Gazy první dva konvoje s humanitární pomocí pro palestinské civilisty. Poděkoval také za pomoc izraelské vlády při propuštění dvou amerických rukojmí zadržovaných v Gaze militanty z hnutí Hamás.

Biden a Netanjahu dále diskutovali o úsilí svých vlád dosáhnout propuštění všech ostatních rukojmích, které zajali teroristé Hamásu po útoku na jižní Izrael ze 7. října. Mluvili také o potřebě "zajistit bezpečný odchod pro občany USA a jiných civilistů v pásmu Gazy", kteří chtějí opustit oblast vystavenou intenzivnímu bombardování ze strany izraelské armády.

Podle Bílého domu Biden v neděli telefonoval o válce mezi Izraelem a Hamásem i s lídry Kanady, Francie, Velké Británie, Německa a Itálie a s papežem Františkem. Ten vyzval k ukončení konfliktu mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Žádal také větší přísun humanitární pomoci do pásma Gazy. 

"Válka je vždy porážka, je to ničení lidského bratrstva. Bratři zastavte! Zastavte!" řekl František po tradiční nedělní modlitbě Anděl Páně na Náměstí sv. Petra ve Vatikánu.

Celkový počet obětí izraelského bombardování v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví stoupl na 4100. Dalších 13 300 lidí bylo zraněno. Rostoucí počty mrtvých hlásí i Izrael. Eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 5500, zraněno je nejméně 16 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. 

Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus později řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".   

Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."