Netanjahuova kariéra nad propastí. Podle Izraelců by se měl zodpovídat za selhání při útoku Hamásu

Tyto závěry pocházejí z průzkumu, o kterém informoval server Times of Israel. Co se týče pozemní operace izraelské armády v Pásmu Gazy, kterou Hamás ovládá a o níž se stále více spekuluje, 65 procent dotazovaných v průzkumu vyjádřilo podporu, zatímco 21 procent ji neschvaluje.

Již od minulého týdne několik významných osobností, jako šéf tajné služby Šin Bet Ronen Bar, šéf vojenské rozvědky Aharon Haliva, náčelník generálního štábu armády Herci Halevi, ministr školství Joav Kiš a dokonce i ministr obrany Joav Galant, přiznali určitý podíl viny na selhání v zajištění bezpečnosti obyvatel Izraele. Netanjahu se dosud k této otázce nevyjádřil.

Haliva přiznání zodpovědnosti učinil v dopise vojákům, o němž informoval deník Haaretz. V něm sdělil, že během svých návštěv izraelských vojáků v průběhu posledních jedenácti dnů opakovaně zdůrazňoval, že konflikt začal kvůli selhání rozvědky. Napsal: "Náš úkol jsme nesplnili; za toto selhání nesu plnou odpovědnost."

Bar v dopise svým zaměstnancům, který zveřejnil list Times of Israel, uvedl, že i přes opatření, která byla přijata, nedokázali poskytnout dostatečné varování pro zmaření útoku. Za tuto situaci se jako šéf organizace osobně zodpovídá. Podotkl, že vyšetřování bude probíhat později, a zdůraznil, že se momentálně nachází ve válečném stavu.

Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost, Cachi Hanegbi, uvedl, že izraelské zpravodajské služby selhaly při zajištění bezpečnosti občanů. Hanegbi informoval, že Izrael neobdržel žádné konkrétní varování před útokem Hamásu ze dne 7. října ani od Egypta, který upozornil na "velkou akci" v Gaze.

Obranné síly Izraele identifikovaly neobvyklý pohyb v Pásmu Gazy, což vedlo k nočnímu telefonátu mezi význačnými představiteli. Ačkoliv byla reakce zprvu odmítnuta, Bar poté nařídil malému týmu zasáhnout u hranice s Gázou v očekávání útoku malého rozsahu.

Na dotaz, kdo by měl být novým izraelským premiérem, 49 procent respondentů uvádí opozičního politika Bennyho Ganca. Pouze 28 procent by si přálo, aby zůstal Netanjahu, zatímco zbytek odpověděl, že nemá jasno.

Netanjahu útok Hamásu zřejmě neustojí

Netanjahu nasbíral téměř tolik přezdívek, kolik má volebních vítězství, uvádí analýza CNN. Po úspěšném sobotním útoku Hamásu se pod ním ale houpe židle. Reputace izraelské bezpečnosti je v troskách a i když Netanjahuovi odpůrci prozatím nevyzývají, aby premiér odstoupil, dojde k tomu. "Nyní neřeším, kdo za to může nebo proč jsme byli překvapeni," řekl bývalý premiér Yair Lapid, nyní vůdce opozice. "Není čas, není prostor."

Podle Amita Segala, hlavního politického komentátora izraelského Channel 12, by ale bylo překvapením, kdyby premiér tuto válku přežil. "Vytvořilo by to národní precedens," řekl CNN.

"Izraelská historie nás naučila, že každé překvapení a krize vedly ke kolapsu vlády. Tak tomu bylo v roce 1973 (po Jomkipurské válce) s Goldou Meirovou, v roce 1982 s Menachem Beginem v první libanonské válce a v roce 2006 s Ehudem Olmertem ve druhé libanonské válce. Hodiny tikají."

"Naposledy se izraelské rozvědce povedlo tak masivně selhat před téměř 50 lety, kdy Egypt a Sýrie napadly Izrael na Jom Kippur. To ale byla válka, "která se řídila nějakou logikou norem a pravidel", řekl Yohanan Plesner, prezident Izraelského demokratického institutu.

"O několik let později jsme vyjednali mír s egyptským prezidentem Sadatem s většinovou podporou Knesetu. S Hamásem nebudeme vyjednávat o žádném míru. Je to úplně jiná míčová hra," dodal.

Podle CNN je ale vyjednávání, pravděpodobně prostřednictvím zprostředkovatelů, jako je Egypt, nevyhnutelné. I když Izrael útočí na Gazu nálety, uzavřel ji do izolace, a připravuje se na možnou pozemní invazi s cílem zdecimovat Hamás, Netanjahu potřebuje osvobodit asi 150 rukojmích, které militanti zadrželi. A ti jsou někde uvnitř Gazy.

V Netanjahuových nejlepších letech by to byl velký úkol, který by mu byl hoden. Ale po 10 měsících, kdy čelil protestům proti svému kontroverznímu přepracování soudů či proti korupci, se kdysi silný státník mění už jen ve vzpomínku.

Hamásu se sice podařilo sobotním útokem znovu sjednotit Izrael, ne však z pohledu politiky. "To poslední, co Izraelce teď zajímá, je Netanjahuova politická kariéra," řekl Plesner, který slouží v zálohách izraelských speciálních jednotek, kde je majorem.

S politickými pády přitom Netanjahu zkušenosti má, vždy se ale dokázal vzchopit a vrátit zpět do čela. Tentokrát je ale situace jiná. Na kolena ho sráží válka, kterou si nevybral. Mohl by z ní politicky těžit, kdyby invaze Hamásu proběhla před 12 až 18 měsíci, když byl Netanjahu v opozici. Teď však nikoliv.

Zda jsou Netanjahu a izraelské obranné síly schopny Hamás porazit zabít může být jasnější v nadcházejících dnech a týdnech. Premiér by také mohl  ve vytvoření "nouzové" vlády národní jednoty, která by ho izolovala od jakýchkoli výzev k odstoupení. Z dlouhodobého hlediska ale moc šancí nemá.

Šok Izraelců a hněv po útoku Hamásu může způsobit, že tamní voliči budou více otevřeni extrémnějším myšlenkám. "Určitá část populace bude očekávat velmi, velmi tvrdou reakci," řekl Plesner, "a bude založena na jednoduché matematice: budeme to buď my, nebo oni." Jejich přání se ale Netanjahuovi nemusí podařit vyplnit.

Kdo je Netanjahu?

Benjamin Netanjahu je významný izraelský politik a státník, který se narodil 21. října 1949 v Tel Avivu. Jeho otec, Benzion Netanjahu, byl uznávaným historikem a jeho bratr Jónatan Netanjahu byl hrdinným vojákem, který zahynul při záchranné operaci v Ugandě v roce 1976. Tyto rodinné vazby ho hluboce ovlivnily a posílily jeho oddanost Izraeli.

Netanjahu získal vojenské zkušenosti jako člen elitní izraelské vojenské jednotky Sajeret Matkal, také sloužil v izraelském zpravodajském úřadu Mossad. Jeho vojenská kariéra mu přinesla znalosti a dovednosti, které později uplatnil v politickém životě.

Byl také členem strany Likud, která se považuje za pravicovou politickou sílu v Izraeli. Svou politickou kariéru zahájil v 80. letech a rychle se stal významnou postavou v izraelské politice. Poprvé se stal izraelským premiérem v letech 1996 až 1999. Jeho první premiérský mandát byl poznamenán různými výzvami, včetně pokusů o dosažení mírové dohody s Palestinci, ale tato snaha ztroskotala.

V roce 2009 byl zvolen izraelským premiérem podruhé, a tento mandát trval až do roku 2021. Během svého druhého období v čele vlády se zaměřoval na otázky izraelské bezpečnosti, zahraniční politiky a hospodářství. Byl známý svým tvrdým postojem v otázkách izraelské bezpečnosti a důrazem na ochranu izraelských zájmů v regionu.

Netanjahu čelil mnoha výzvám v oblasti izraelsko-palestinského konfliktu a snažil se prosazovat izraelské zájmy a bezpečnost. Důležitým momentem byla také jeho opozice k íránskému jadernému programu, který považoval za vážnou hrozbu pro Izrael a celý svět.

Jeho politický styl a retorika byly často kontroverzní, což způsobilo rozdělení mezi obyvatelstvem Izraele a vyvolalo diskuse jak doma, tak v zahraničí. Mnoho Izraelců ho vnímalo jako silného a odhodlaného lídra, zatímco jiní ho kritizovali za jeho postupy a politický kurz.

Jeho politický vliv přitom sahal daleko za hranice Izraele a je jedním z nejznámějších politiků v mezinárodním měřítku. Jeho vztahy s USA byly zvláště důležité, ačkoli měl různé vztahy s různými americkými prezidenty a administrativami.

V průběhu své kariéry se stal jednou z nejdéle sloužících postav v izraelské politice, a jeho vedení mělo výrazný dopad na politickou a bezpečnostní situaci v Izraeli a na Blízkém východě. Benjamin Netanjahu zůstává významnou postavou v izraelských dějinách a mezinárodní politice a jeho politické dědictví bude nadále formovat události v regionu.