Češi jezdí jinak než EU. Ministerstvo je letos přeškolí, aby se přizpůsobili

Praha - Čeští řidiči jsou v rámci zemí Evropské unie výjimkou. Nejezdí sice vlevo, jako například v Británii, ale tvoří takzvaný nouzový pruh pro vozidla složek integrovaného záchranného systému jinde, než zbytek Evropy. Ministerstvo dopravy proto do Sněmovny poslalo návrh na změnu tohoto systému.

Před dvanácti lety začal v Česku platit zákon, který nařizuje řidičům řadit se v kolonách do tak, aby mezi nimi vznikla průjezdná ulička pro hasiče, záchranáře nebo policii, kteří například spěchají k nehodě. Mnoho lidí ale neví, že tato povinnost je nařízena zákonem, netuší dokonce, jak uličku správně tvořit.

V případě kolony na dvouproudé silnici se auta řadí ke kraji vozovky na té straně, po které zrovna jedou. Mezi nimi uprostřed tak vznikne průjezdný pruh, který by měl být široký alespoň tři metry.

V případě tří a víceproudé silnice či dálnice ale nastává problém. Správně by se měla auta vpravo řadí co nejblíže k pravé krajnici, zatímco auta ve středu a vlevo musí zajet k levému okraji vozovky. Takto to je sice dobře podle českých zákonů, ale nikde jinde to tak nefunguje.

Důvod k tomuto řazení je jednoduchý. Řidiči by tímto měli umožnit sjezd záchranných složek z dálnice na některém z výjezdů, tím, že pojedou více u pravého okraje, mají teoreticky šanci vyhnout se nemožnost sjezd použít. V jiných zemích Evropy se ale ulička tvoří blíže k levému okraji silnice.

Proč to nemá Česká republika stejně hned od začátku? Nebylo se kým inspirovat. Česko bylo jednou z prvních zemí, které s tímto zákonem přišlo, a namísto toho, aby se okolní země přizpůsobili, systém uličky otočili. A tak se musí Češi přizpůsobit jim.

Jak jezdí Evropa?

V Rakousku platí povinnost vytvářet záchrannou uličku mezi levým a ostatními pruhy vpravo ještě před příjezdem vozidel záchranné služby ke stojící nebo pomalu jedoucí koloně. Za nedodržování této povinnosti pak hrozí vysoké pokuty, přesahující i 2000 euro.

Zákon silničním provozu § 41 odstavec 8 přímo říká: Pokud hustota provozu na dálnici a rychlostní silnici o dvou jízdních pruzích v jednom směru jízdy vyvolá vznik kolony stojících vozidel, jsou řidiči souběžně jedoucích vozidel povinni před zastavením vozidla vytvořit mezi sebou jeden průjezdný jízdní pruh široký nejméně 3,0 m pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy; je-li v jednom směru jízdy tři a více jízdních pruhů, sníží vzájemný boční odstup řidiči vozidel v levém a středním jízdním pruhu nebo středních jízdních pruzích. Řidiči jedoucí v krajních jízdních pruzích v jednom směru jízdy mohou při vytváření průjezdného jízdního pruhu vjet na krajnici nebo na střední dělící pás.

V Německo, Švýcarsku, ale i třeba Slovinsku a dalších zemích platí podobná pravidla jako v Rakousku, tedy v případě dvouproudé silnice se záchranná ulička o šíři 3 metrů vytváří uprostřed, v případě tří a více-proudé silnice pak mezi levým a ostatními pruhy vpravo.

Pouze v Německu je nezbytné, pro vytvoření záchranného pruhu, zastavení vozidla. Je tedy důležité dodržovat bezpečnou vzdálenost. Ve Francii a Španělsku ale také platí podobný princip jako v Rakousku, ovšem zákon stanovuje, že záchranná ulička se vytváří pro "záchranná a další vozidla".

Čechy čeká přeučení

Skupina odborníků z ministerstva dopravy, BESIPu a dopravní policie proto připravila a poslala do Sněmovny pozměňovací návrh zákona, který má umístění uličky upravit a přizpůsobit okolním zemím. Obdobná úprava se chystá i na Slovensku.

Pokud návrh projde, nová pravidla by mohla začít platit na podzim. Ministerstvo dopravy i BESIP počítají s následnou kampaní, která vyškolí všechny řidiče v Česku a na nový systém uličky je přeučí.

I ten má ostatně své výhody, především v otázce bezpečnosti. Pokud se vytvoří delší kolona a lidé vystupují z aut, mohou díky novému systému řazení stát za svodidly vpravo. Tím se vystavují nižšímu riziku srážky s projíždějícími automobily.

Je také důležité připomenout, že povinnost vytvořit záchrannou uličku platí už v momentě, kdy vůz s právem přednosti v jízdě dojíždí ke stojící koloně. V případě popojíždějící kolony je to pak doporučeno.

Související

Sníh zasypal Prahu Prohlédněte si galerii

Doprava v Česku pod náporem počasí kolabuje. Autobusy uvízly a nejezdí, řidiči čekají v kolonách i přes hodinu

Pohled na aktuální mapu dopravy ukazuje, že se česká silniční síť potýká s výraznými komplikacemi, které jsou soustředěny především do západní a střední části republiky. Zatímco Morava a Slezsko jsou momentálně plynule průjezdné a svítí převážně zeleně, v Čechách je situace na mnoha místech kritická. Řidiči se zde musí obrnit trpělivostí, protože zdržení na hlavních tazích dosahuje desítek minut.

Více souvisejících

doprava Ministerstvo dopravy řidiči Dálnice Silnice

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 1 hodinou

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

včera

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

včera

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

včera

Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice

Meteorologové ji sice předem neavizovali, ale na Moravě a ve Slezsku udeřila v pátek ráno ledovka. Od brzkých ranních hodin nastaly problémy v dopravě, k omezení provozu došlo na dálnicích D1 a D2. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy