D1 u Přerova se hned tak nepostaví. Bylo podáno devět odvolání

Proti změně územního rozhodnutí na stavbu posledního úseku dálnice D1 z Přerova do Říkovic bylo podáno devět odvolání. ČTK dnes informaci získala z úřední desky olomouckého magistrátu, kterému občané a spolky odvolání adresovali. Podle Ředitelství silnic a dálnic ČR odvolání zkomplikují úřední přípravu stavby této části D1, jež musí začít nejpozději v roce 2021, kdy pro ni končí výjimka z EIA.

Poslední úsek D1 odvede automobilovou dopravu z Přerova, v kterém nyní řidiči denně čekají desítky minut v dlouhých kolonách.

Odvolání proti změně územního rozhodnutí na D1 z Přerova do Říkovic podaly tři spolky, mezi kterými je například organizace Děti Země. Odvolalo se také šest občanů z Dluhonic u Přerova, v jejichž blízkosti trasa rychlostní komunikace vede. "Účastníci řízení se mohou vyjádřit do 22 dní od vyvěšení (oznámení na úřední desce), tedy do 25. ledna," uvedl dnes Miroslav Patrik z organizace Děti Země.

Změnu územního rozhodnutí na D1 mezi Přerovem a Říkovicemi loni v listopadu povolil stavební odbor olomouckého magistrátu. Odvolání proti změně územního rozhodnutí, které podala organizace Děti Země, má deset bodů. "Upozorňujeme v nich na chyby procesu EIA v roce 2000, který neposoudil varianty dálnice mimo Dluhonice, a na chyby závazného stanoviska EIA z roku 2016, které bylo vydáno bez účasti veřejnosti. Také žádáme o přezkum závazných stanovisek," řekl Patrik.

Pavel Horák z Dluhonic ve svém odvolání upozornil na to, že původní územní rozhodnutí bylo vydáno v březnu 2006 a podle stavebního zákona mělo platnost maximálně pět let. Podle Horáka dřívější stanoviska ohledně dopadu této dopravní stavby na životní prostředí už nejsou aktuální, a to i kvůli změně územního rozhodnutí, jež upravila některé parametry dálnice.

Řízení o změně územního rozhodnutí na poslední část D1 u Přerova začalo na jaře 2017, zejména kvůli změně projektu mimoúrovňového křížení Přerov-sever. Z něho se podle Patrika nakonec stala komplikovaná okružní křižovatka nevyhovující normám.

Děti Země v odvolání žádají o posouzení varianty trasy D1 s odchýlením u Dluhonic asi o 150 metrů na východ směrem k Přerovu. Aktivistům se nelíbí ani rozhodnutí přerovského magistrátu pokácet kvůli stavbě jeden strom a keře na ploše více než čtvrt hektaru.

Podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) odvolání zkomplikují přípravu stavby D1 z Přerova do Říkovic. "Pokud jde o rok 2021 (zahájení stavby), netroufám si za současného právního stavu odhadnout," řekl Kremlík loni v prosinci při otevření části D1 z Lipníku do Přerova.

ŘSD před podáním odvolání odhadovalo, že schválená změna územního rozhodnutí ke stavbě D1 u Přerova by měla nabýt právní moci letos na jaře. Stavební povolení chtělo vyřídit do června. Nové výběrové řízení na zhotovitele stavby by díky tomu mohlo začít také letos. Podle nových odhadů bude poslední část dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi otevřena nejdříve v roce 2024.

Související

Více souvisejících

Dálnice D1 ,  Přerov ,  Děti Země ,  doprava ,  Ministerstvo dopravy ,  Vladimír Kremlík

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

před 1 hodinou

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

před 2 hodinami

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

před 5 hodinami

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

před 8 hodinami

včera

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

včera

včera

včera

Vít Rakušan

Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan

Starostové a nezávislí (STAN) se považují za vítěze senátních voleb. Z celkových 27 mandátů jich kandidáti nominovaní hnutím získali deset. V dalších šesti obvodech uspěli společní koaliční kandidáti nebo ti, které hnutí podpořilo. Výsledek překonal předvolební očekávání hnutí a navázal na úspěch v komunálních volbách z minulého týdne. 

včera

včera

Adam Vojtěch

Vojtěch chce vyjasnit pacientům, za co mohou platit u lékaře

Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.

včera

Emmanuel Macron

Macron poprvé reagoval na nepokoje ve Francii. Násilí odsoudil

Francouzský prezident Emmanuel Macron se poprvé vyjádřil k sobotním nepokojům, které během demonstrací kvůli ostoucím životním nákladům a situaci ve školství zachvátily západoevropskou zemi. Macron podpořil právo občanů na protest a přislíbil potrestání vandalů. 

včera

Pro dobro českých dětí. Babiš a Metnar povolali izraelské experty

Předseda vlády Andrej Babiš společně s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (oba ANO) uspořádali ve Strakově akademii česko-izraelskou konferenci zaměřenou na ochranu dětí v online prostředí. Hlavním tématem bylo představení fungování izraelského Úřadu pro ochranu dětí v online prostředí Unit 105, specializovaného pracoviště zaměřeného na prevenci a řešení kybernetických hrozeb ohrožujících děti a mladistvé.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy