Zavlažované brambory? V Česku se daří nové metodě pěstování

I v Česku se již brambory pěstují pod závlahami. Měřínský zmínil například nedalekou Ivaň, kde se však zalévá pomocí vodního rozstřikovače, což efektivitu snižuje. V Žabčicích se testuje kapková závlaha, která spočívá v pravidelném dávkování vody přímo do půdy z hadic, které jsou roztažené po pozemku.

"Testujeme automatické řízení závlahy podle vlhkosti půdy, respektive podle využitelné vodní kapacity. Jednotlivé varianty se spouštějí při různých vlhkostech, což je 60, 65 a 75 procent využitelné vodní kapacity. Jednorázová závlahová dávka je stejná, deset milimetrů," řekl Měřínský.

Kapková závlaha je proti rozstřikování úspornější, navíc se spouští jen ve chvíli, kdy je opravdu potřeba. Souběžně s tím se testuje také aplikace hnojiva přes závlahy.

Závlahy se ukazují čím dál potřebnější nejen na jižní Moravě, kde už zemědělci počítají se suchem jako s běžným jevem, ale i v jiných částech republiky. Letošní suchý rok totiž tvrdě dopadl na zemědělce i v regionech, kde byli dosud zvyklí na dostatek srážek. Ukázalo se, že sucho není problém pouze těch regionů, kde je dlouhodobě slabší srážkový úhrn, což je kromě jižní Moravy například Rakovnicko či Žatecko. Aby však bylo možné brambory efektivně zavlažovat, je potřeba dostatečně velký vodní zdroj, ideálně přehrada.

"Kromě výnosů hodnotíme také kvalitativní ukazatele, což je obsah škrobu, tzv. stolní hodnotu a také výskyt chorob. Toto vyhodnocení budeme mít k dispozici ještě letos," řekl Měřínský.

Školní statek je ekonomicky soběstačným provozem, který se suchu přizpůsobil již před několika lety vlivem zkušeností a přizpůsobil mu skladbu plodin a poměr rostlinné a živočišné výroby. Proto se na něj jezdí také mnozí zemědělci dívat, jak funguje.