Sucho v Krkonoších devastuje tundru i rašeliniště. Pomůže systém přehrážek?

Jedním ze způsobů, jak suchu čelit, je budování přehrážek, které v Krkonoších pokračuje už několik let. Nyní stavbaři pracují v lokalitě Rejdiště pod Tetřevími boudami u Černého Dolu, kde má vzniknout komplex asi 110 menších a asi 60 velkých přehrážek.

"Práci výrazně komplikuje těžko přístupný terén, snažíme se používat materiál z co možná nejbližšího zdroje. Vypomáháme si technikou, ale často k samotnému místu musíme materiál ručně donosit," řekl Jiří Ježek z firmy, která pro KRNAP budování přehrážek pod Tetřevími boudami zajišťuje.

Cílem je obnovit podmáčené a rašelinné smrčiny, které se původně na tomto místně vyskytovaly na velké rozloze. Systém přehrážek umožňuje zadržet velké množství vody, která by jinak ve svažitém terénu rychle odtékala. "Již nyní bylo možné po krátkém dešti pozorovat zadržení vody a její pomalé odtékání po dobu jednoho týdne. V minulosti trval odtok stejně dlouho jako déšť," řekl ČTK náměstek ředitele Správy KRNAP Václav Jansa.

Podle něj se sucho v Krkonoších začalo výrazněji projevovat minimálně od roku 2015. Rašeliniště jsou v Krkonoších jedním z nejviditelnějších indikátorů sucha v krajině. "Nástup sucha byl v Krkonoších pozvolný, ale významný pokles hladiny vody v rašeliništích byl patrný už loni. Rašeliniště jsou v průběhu léta a brzkého podzimu sušší, ubývá vody v potocích, některé menší prameny dokonce dočasně vysychají. Například rašeliniště na Hraniční louce v minulosti bylo vždy nemožné přejít suchou nohou, nyní v letním období je již od roku 2014 každoročně povrchově suché," řekl Jansa.

Lokální dešťové přeháňky a bouřky z posledních dnů podle něj situaci nezachrání. "Problémem je hlavně změna v distribuci srážek a dlouhých periodách teplého, slunného počasí, kdy chybí výrazné mlhy a vodorovné srážky (nízká oblačnost a mlhy). Právě vyčesávání vodorovných srážek (zachytávání vlhkosti korunami stromů) je významným prvkem ve srážkových úhrnech v horských lesích," řekl Jansa.

Boj se suchem má v Krkonoších několik rovin. Hlavním pilířem je změna hospodaření v lesích, která začala už v roce 1994 v souvislosti s převzetím práva hospodaření k lesům správou parku. Od té doby se mění druhová skladba a struktura lesa, zakázány jsou úmyslné holoseče a také se ponechává mrtvé dřevo v lesích. Mrtvé dřevo je pak také základem pro přirozenou regeneraci porostů a ke zvyšování odolnosti ekosystému. Od roku 2015 se podařilo s pomocí přehrážek obnovit původní mokřady na rozloze asi 120 hektarů.

V Krkonoších nyní v běhu projekt revitalizace mokřadů, který by měl stát více než 19 milionů korun a skončit nejpozději v roce 2022. Odborníci již vytipovali plochy vhodné k revitalizaci odvodněných ekosystémů a od loňska na nich vznikají přehrážky, které zpomalí odtok vody, a přispějí tak ke zlepšení funkce koloběhu vody v krajině.

Jde o několik míst na celém území KRNAP. Nejdříve se správa parku pustila do "lesní části" projektu, tam byl v minulosti zásah člověka mnohem výraznější než v rašeliništích na hřebenech. Obnova celého lesního ekosystému je běh na dlouhou trať, rašeliniště ale reagují mnohem rychleji, proto správa začala u nich.