Zbrojní průmysl: ČR skoro vůbec nevyváží, varuje odborník

Na úvod diskuze o bezpečnosti a zbrojním průmyslu promluvil Vilém Kolín, projektant Evropské bezpečností agentury (EDA), který přines komplexní informace ohledně současné situace zbrojního průmyslu v Německu a zemích Visegrádské čtyřky.

Velký dovoz, skoro žádný vývoz

Podle statistik, které Kolín prezentoval, se Německo na obraně Evropy v rámci EU podílí zhruba stejným počtem vojáků, jako země V4 (jako celek). Na financování se ale země V4 podílí částkou téměř čtyřikrát nižší než Německo.

Co se týče výroby a importu zbraní, země V4 téměř výhradně dovážejí; na exportu se podílí jen minimálně. Naopak Německo má větší export.

Kolín upozornil, že takovéto nevyvážené podmínky nejsou přijatelné a i je tak třeba podrobit specifické podmínky zemí střední a východní Evropy důkladné analýze.

Z toho důvodu vznikla interní analýza EDA, která si klade za cíl „zhodnotit problémy a překážky; zjistit, jakým způsobem by se situace dala zlepšit, které projekty by se mohly spojit a na kterých projektech by země mohly spolupracovat."

Jak Kolín uvedl, tato analýza je nyní ve finálních fázích a 17. listopadu by měla být hotova. 25. listopadu pak bude v Praze představena členským státům. Kolín také dodal, že pokud to bude možné, mohla by tato analýza být na internetu přístupná i veřejnosti.

Po pádu SSSR přišly velké změny

Kolín se vyjádřil i k vývoji, kterým zbrojní průmysl v zemích V4 prošel. Uvedl, že jelikož do roku 1989 byly země V4 členy Sovětského svazu, „hrál obranný průmysl v národních ekonomikách velkou roli a rámci globálního kontextu tak země měly velký exportní potenciál."

„Po roce 1991 ale došlo ke škrtům v rozpočtech na obranu. Zbrojní společnosti byly demonopolizovány, privatizovány, přeměněny na civilní produkci či přímo zcela zrušeny," uvedl. Škrty ve vojenské produkci podle jeho údajů přitom dosahovaly až 75-90 %.

Co se zaměření současné produkce zemí V4 týče, orientuje se spíše na jednotlivé komponenty než na komplexní zařízení; ty jsou pak často řešeny upgradem současného, původně sovětského vybavení.

Upozornil také, že jak se obranný sektor dostal v politické diskuzi do pozadí, není ani náležitě regulován. To vede například k nedostatečnému přehledu o specifikách trhu, což může donutit některé firmy, aby skončily.

Jako další nedostatky zemí V4 pak Kolín uvedl například nejasná vyjádření vlád ohledně toho, co země potřebuje, „nedostatečné chápání struktur, zainteresovaných stran, nástrojů a procesů mezinárodní spolupráce," případně špatné jazykové schopnosti projektových manažerů.