Lidé budou moci žádat o placené ošetřovatelské volno, Zeman zákon podepsal

Praha - Prezident Miloš Zeman dnes podepsal několik zákonů. Lidé dostanou zhruba od poloviny příštího roku možnost žádat až o tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Důchodcům a dětem klesnou roční limity pro doplatky za léky.

Z nemocenského pojištění budou lidé dostávat ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu. Ošetřovatelské volno bude podle předlohy podmíněno souhlasem zaměstnavatele. Nesouhlas s jeho poskytnutím bude moci ale zaměstnanci dát pouze v případě vážných provozních důvodů.

Zavedení nové dávky kritizovala Hospodářská komora, podle níž zatíží zaměstnavatele a může ochromit výrobu v některých provozech. Komora očekává také to, že někteří lidé budou ošetřovatelskou zneužívat.

Ošetřovatelské volno bude podle předlohy trvat až 90 dnů, členové rodiny se na něm budou moci střídat. Starat se budou moci manžel nebo registrovaný partner ošetřovaného člověka, příbuzní v přímé linii, sourozenci, druzi nebo družky žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti i další příbuzní, například i tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc nebo jejich manžel, registrovaný partner či druh.

Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici. Předloha bude účinná od devátého měsíce potom, co vyjde ve sbírce, tedy zhruba od poloviny příštího roku.

Klesnou roční limity pro doplatky za léky

Hranice pro děti do 18 let a seniory od 65 let se od ledna sníží z 2500 na 1000 korun, u důchodců nad 70 let na 500 korun. Při překročení limitu vracejí zdravotní pojišťovny pacientům peníze, které za léky zaplatili navíc.

Předlohy upraví i hrazené očkování seniorů proti pneumokokům a dětí proti papilomavirům. U očkování proti pneumokokům se dostanou na stejnou úroveň oba druhy vakcín využívaných lékaři. Nyní mohou mít senioři bez doplatku jeden druh vakcíny. Pokud chtějí druhý, šetrnější, musejí podle důvodové zprávy doplatit zhruba tisícikorunu. Hrazené očkování proti papilomavirům budou mít i chlapci, nyní je mají placené jen dívky.

Stát navíc bude podle novely platit zdravotní pojištění i za lidi, kteří mají nařízenou ústavní léčbu. Nyní hradí zdravotní pojištění například za děti, důchodce, nezaměstnané a za vězně.

Změní se hrazení zubních výplní, když bude v Evropské unii platit úplný zákaz použití amalgámu u dětí a těhotných a kojících žen. V jejich případě budou pojišťovny hradit výplň ze skloionomerního cementu.

Praktičtí lékaři získají širší pravomoci při předepisování léků. Nyní musejí i v případě některých běžných léků posílat pacienty ke specialistům. Praktický lékař sice lék předepsat smí, není ale nárok na úhradu z pojištění.

Související

Ilustrační foto

V Česku přibývá lidí, kteří si kvůli péči o blízké berou ošetřovatelské volno

V Česku postupně přibývá lidí, kteří si kvůli péči o blízké berou dlouhodobější ošetřovatelské volno. Loni toto ošetřovné, které se platí z nemocenského pojištění, mělo asi 18.000 žen a mužů. Bylo jich tak téměř o 4100 víc než v předchozím roce, tedy o 29 procent. Na dávku se vyplatilo asi 210 milionů korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která dávku na ošetřování vyplácí. Experti poukazují na to, že se stárnutím společnosti potřeba péče dál poroste. Ministerstvo práce plánuje úpravy podpory.
Ilustrační fotografie.

Od ledna se prodlouží otcovská dovolená, dostupnější bude ošetřovné

Od ledna příštího roku se na dva týdny prodlouží otcovská dovolená, kterou může muž čerpat po narození dítěte. Snazší bude také získat příspěvek na dlouhodobé ošetřovné, u lidí umírajících nebude nutná předcházející hospitalizace. Rozšíří se také okruh lidí, kteří budou mít nárok na volno a příspěvek v době ošetřování.

Více souvisejících

ošetřovné ,  léky ,  zaměstnavatelé ,  důchodci, senioři ,  zákony ,  Miloš Zeman ,  Zdravotnictví ,  zaměstnání ,  děti

Aktuálně se děje

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

25. září 2026 18:23

25. září 2026 17:41

25. září 2026 16:57

25. září 2026 16:22

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy