Zemanova přímluva za Duku? Důkaz propojení kardinála s politickou mocí, soudí historik

Několik českých katolíků před pár dny otevřeně kritizovalo Duku a zaslalo papeži dopis s požadavkem, aby Dukovi funkci pražského arcibiskupa neprodlužoval. Pod dopisem je dnes podle jednoho z jeho signatářů a iniciátorů Jana Bierhanzla přes 200 podpisů. Naopak za kardinála se postavilo několik českých politiků, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský vytvořil na internetu petici, podpisů pod ní je k dnešku téměř 2000.

Podle Šebka ale petice několika katolíků proti Dukovi příliš velký význam nemá. "Ani církevní mainstream se k ní nestaví jednoznačně. Je to spíše okrajová záležitost skupin, které jsou i v církvi na okraji, reprezentují spíše levicově liberální pohled," řekl. Petice je ale podle něj znakem toho, že se v tuzemské katolické církvi a v křesťanském prostředí začínají ozývat kritické hlasy. "Vůči kardinálu Dukovi i vůči tomu, že církev nereflektuje důležité otázky současnosti," míní historik.

Prezident považuje Duku za výraznou osobnost a vlastence. Skupinu katolíků, kteří jsou proti Dukově setrvání ve funkci pražského arcibiskupa, označil prezident za "pisklouny".

"Potvrzuje to, že pan kardinál Duka je s politickou mocí provázán. O tom svědčí nejen to, že se do tohoto případu vložil současný prezident, ale že se do něho vložil i minulý prezident Václav Klaus. To jsou dva lidé, kteří měli a mají s kardinálem Dukou velice dobré vztahy," řekl Šebek.

Zeman v roce 2016 kardinálu Dukovi udělil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva. Některým věřícím vadila mše za představitele státu, kterou Duka sloužil v listopadu 2015 v Lánech.

"S Klausem měli dobré vztahy, ještě když byl Duka hradeckým biskupem. Blízkost se projevila tím, že v roce 2010 už dále nehrotil kauzu katedrála. Na rozdíl od kardinála Vlka, který se snažil o to, aby katedrála patřila církvi, kardinál Duka na tyto záležitosti zcela rezignoval," řekl Šebek. Duka se stal v roce 2010 pražským arcibiskupem. "To jsou ta vstřícná gesta vůči politické moci, která například nedělal kardinál Vlk," dodal. Duka podle něj ustoupil i při výměně nemovitostí na Pražském hradě v rámci církevních restitucí, jíž se Zemanem před dvěma lety stvrdil. "Na požadavky církve v zásadě rezignoval," řekl.

Jméno případného Dukova nástupce podle Šebka už v tuto dobu je asi navrženo, i proto, že nikdo neví, jak se papež vzhledem k Dukovi rozhodne. "Myslím, že by bylo i vhodnější, aby papež kardinálu Dukovi mandát prodloužil, protože s výjimkou Tomáše Holuba (plzeňského biskupa) nevidím výraznou osobnost, která by na pražský stolec mohla usednout," řekl Šebek. Spekuluje se i o litoměřickém biskupovi Janu Baxantovi či českobudějovickém Vlastimilu Kročilovi.