Česko neumí používat evropské dotace. Proč je nedá na stavbu dálnic, diví se analytici

Příští týden uplyne rok od jmenování současné vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) avizoval, že chce na pondělním jednání vlády zhodnotit, jak jednotlivá ministerstva plní úkoly z programového prohlášení.

"Vládě se postupně daří zlepšovat čerpání evropských dotací. Peníze jsou však stále z části vynakládány na projekty, které příliš nepomáhají rozvoji České republiky. Úspěšné čerpání, o které se zasadilo MMR, bylo přehlušeno pozastavením proplácení některých dotací," uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Na konci loňského roku museli v programovém období 2014 až 2020 příjemci dotací splnit takzvané pravidlo N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. Česko tento požadavek splnilo, unii tak zatím nemusí nic vracet. Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise však Česku hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi 450 milionů korun, které čerpala firma Agrofert. Podle předběžné zprávy má na ni premiér Babiš nadále vliv, i když ho v únoru 2017 vložil do svěřenských fondů. Současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz.

"V čerpání evropských dotací vláda v mezinárodním srovnání nijak zvlášť nevyniká, Česko je v efektivitě v rámci EU spíše podprůměrné. I když zhruba v posledním roce je patrné zlepšení, které je ovšem dáno šibeničním termínem konce programového období. Zatím se ovšem evropské peníze daří čerpat, aniž by propadly," doplnil analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

S koncem programového období podle něj lze očekávat překotné dočerpávání, tak jako v závěru minulého období v roce 2015. "Překotné dočerpávání vede k plýtvavému nakládání. Bohužel, Česko nepoužilo evropské peníze v optimální míře na rozvoj například dálniční a silniční infrastruktury. To je promarněná příležitost," uvedl dále Kovanda.

Podle něj se MMR daří plnit cíl pomáhat strukturálně postiženým regionům programem Re:Start. To se týká Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje. "Základem budoucího úspěchu postižených regionů je, aby byly dostupné a atraktivní. Dostupné z pohledu dopravy a atraktivní pro domácí i zahraniční investory. Aby byly zajímavé pro mladou generaci, která je jinak opustí," sdělil analytik ČSOB Petr Dufek.

Pokud jde o záměr zvýšit objem peněz pro bytovou výstavbu, podle Kovandy se ho vládě daří plnit pomocí dotačně-úvěrového programu Výstavba. "V dalších letech by se tak mohlo v obcích ročně postavit až 2000 sociálních a dostupných bytů," podotkl Kovanda.

Podle Dufka stát v problematice sociálního bydlení vůbec nic nedělá s kupčením s chudobou. "Na jedné straně se příspěvkem na bydlení vybudoval byznys, který nikdo neřeší. Na druhé straně se po developerech má chtít, aby část své výstavby věnovali na sociální bydlení. Kdo to asi zaplatí? Pokud bude muset dát investor něco někomu levně, druhému to musí dát dráž. Zástupci státu jen chtějí svůj problém a jeho řešení přenést na podnikatele," dodal Dufek.