Skandální vyjádření člena KSČM. Tvrdí, že o vině Horákové není pochyb

"Jistě má svůj názor podložený a každý má právo na názor. Za to ho z kandidátky stahovat nebudeme,” sdělil předseda Filip serveru Novinky.cz.

"Lze diskutovat o výši trestu, který jako takový podléhal společenské poptávce. O vině ovšem nikoli,” napsal kandidát v textu, který byl ve středu publikován na webových stránkách KSČM.

Sice vyjádřil Horákové obdiv za její schopnost stát si za svými názory. Musela ale podle něj počítat s následky, které spočívaly i v tom, že se možná ocitne v soudní síni.

Milada Horáková se po své popravě a sametové revoluci v roce 1989 stala jedním ze symbolů politických procesů v 50. letech a ztělesněním odporu vůči zrůdnostem dřívějšího komunistického režimu. Svojí řečí u soudu ztělesnila myšlenku, že za ideály je třeba bojovat i za cenu života.

Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila.

Zatčena byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces se 13 členy údajné ilegální skupiny skončil v režii sovětských poradců v červnu 1950 pro Horákovou rozsudkem smrti. Milost pro ni žádali světoznámé osobnosti, například Albert Einstein, sama Horáková požádat odmítla. Její popel skončil neznámo kde.