Šéf Senátu Vystrčil žádá od Zemana vysvětlení čínského dopisu k Tchaj-wanu

Obsah dopisu je podle Vystrčila jednoznačným vměšováním jiného státu do vnitřních záležitostí České republiky. "A zároveň je to dopis výhrůžný až vyděračský," prohlásil Vystrčil. Chce od Zemana vědět, zda dopis četl a proč na něj příslušným a přiměřeným způsobem nereagoval. Zeman už dříve uvedl, že senátorská mise na Tchaj-wan není v ekonomickém zájmu Česka.

Předseda Senátu si chce také ověřit, jak s dopisem čínské ambasády souvisí dva podpůrné přípisy od ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka. Všechny tři dokumenty, které byly nalezeny v aktovce zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) a které byly předány i policii, dal novinářům k dispozici. Kubera dokumenty údajně dostal během novoročního oběda se Zemanem na Hradě.

S Petříčkem se má Vystrčil sejít ve středu, s prezidentem počátkem března. O uskutečnění cesty na Tchaj-wan chce Vystrčil rozhodnout až po těchto schůzkách. S čínským velvyslancem minulý týden hovořil náměstek ministra zahraničí, vytkl mu, že dopis nepovažuje za standardní formu diplomatické komunikace. Vystrčil se naopak s velvyslancem sejít nechystá. Přijal by ho podle svých slov pouze v případě, že by se ambasador přišel omluvit a oznámit, že svou pozici v Česku opouští.

Vystrčil by od Petříčka chtěl, aby se jeho ministerstvo proti postupu čínské ambasády tvrdě, ale korektně ohradilo. Mělo by určovat, jak dělat zahraniční politiku, chránit suverenitu země a stanovit, "jakým způsobem budeme bránit tomu, aby někdo Českou republiku považoval málem za svého lokaje", dodal.

Ovčáček ČTK sdělil, že Hrad nechce posílat žádné vzkazy prostřednictvím médií. "Pan předseda Senátu se jistě zúčastní setkání nejvyšších ústavních činitelů, které se plánuje v průběhu měsíce března. Zde může téma v poklidu prodiskutovat," konstatoval.

Čínské velvyslanectví v dopise varovalo před možnými následky cesty Vystrčilova předchůdce Kubery na Tchaj-wan. Hrozilo v něm trestem pro Kuberu i české firmy. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.