Senátoři ODS a STAN podávají ústavní stížnost. Chtějí zrušit zákony o nájemném

Senátoři ODS a hnutí STAN požádají Ústavní soud o zrušení moratoria na výši nájmů, které vláda přijala minulý týden v souvislosti s epidemií koronaviru. Nelíbí se jim, že zmrazení cen není časově ohraničené, například koncem roku. Senátoři také připravují stížnost na dva zákony, které umožní odklad platby nájmů.

K návrhu na zrušení opatření senátoři sebrali 30 podpisů ze senátorských klubů ODS, STAN, KDU-ČSL a Senátor 21. Zrušení zákona je oprávněno požadovat nejméně 17 senátorů, k návrhu na zrušení vládního nařízení stačí deset senátorů.

"Chceme tak chránit nájemníky, kterým by měl stát pomoci přímo, například konkrétní dávkou, nebo garancí dlužného nájemného, jak navrhovala TOP 09. Rovněž chráníme pronajímatele, kteří by bez náhrady byli uvrženi do finančních problémů. V neposlední řadě chráníme také stát před smrští oprávněných žalob ze strany pronajímatelů, uvedl místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin. Jeho návrh se týká zákonů, že omezují vlastnické právo pronajímatelů bez náhrady.

Podávám ústavní stížnost na zákony o nájemném.Vláda rezignovala na svou povinnost poskytnout osobám postiženým koronavirem účinnou pomoc a přenáší ji na jiné občany. To je proti Ústavě. Stížností chráníme nájemníky i pronajímatele. A stát před žalobami.https://t.co/yGlAFb4iyL

— Tomáš Czernin (@TomasCzernin) April 30, 2020

Senátor Zdeněk Nytra z klubu ODS inicioval návrh na zrušení vládního nařízení, které stanovuje cenové moratorium na nájemné z bytů po dobu mimořádných opatření. "Zastropování samo o sobě by nebylo problém, protože spousta pronajímatelů už se s nájemníky dohodla, že nájmy zvyšovat nebudou," uvedl Nytra.

Problém vidí v tom, že je nařízení v rozporu se zákonem o cenách, který umožňuje cenovou regulaci provést jen na jeden rok. Nařízení vlády přitom dobu, po kterou má platit, ohraničilo trváním protikoronavirových opatření, což podle Nytry může znamenat i dva či tři roky.

Opatření kabinet přijal v návaznosti na zákon, podle kterého nájemníci bez příjmů nebudou moci dostat výpověď kvůli tomu, že v důsledku epidemie koronaviru nebudou schopni nejdéle do konce července platit nájemné. Dlužné nájemné ale budou muset splatit do konce letošního roku. Zákon již schválila Sněmovna přes názor Senátu, který podal návrh, aby stát ručil pronajímatelům za 80 procent dlužného nájmu firem.

Související

Více souvisejících

Senát ČR Tomáš Czernin Zdeněk Nytra (ODS) Ústavní soud ČR top 09 ODS Starostové a nezávislí (STAN) nájemné

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

před 3 hodinami

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

před 5 hodinami

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

před 6 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

před 7 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

před 8 hodinami

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

před 9 hodinami

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

včera

včera

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

včera

včera

Politováníhodné, nešťastné... Svět reaguje na Trumpovo odstoupení od klimatické dohody

Rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody o klimatu vyvolalo po celém světě silné reakce. Přestože tento krok znamená oslabení snah o udržení globálního oteplování na hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní, většina zemí zdvojnásobila své závazky v boji proti klimatické krizi. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy