Děti bez očkování? Školám nově hrozí vysoké pokuty, obce se bouří

"Považujeme výši sankcí za naprosto nepřiměřenou a konkrétně pro naše organizace zcela likvidační," uvedl člen předsednictva SMSČR Oldřich Vávra. Podle starosty Kamýku nad Vltavou Petra Halady je sankce pro zřizovatele škol nepřiměřená a nemá již preventivní či výchovný charakter. Pro pedagogy a dobrovolníky navíc může pokuta představovat psychickou zátěž.

Podle sdružení chce stát stanovit vyšší pokuty v případech, kdy školy, domy dětí a mládeže nebo neziskové organizace například nedodrží podmínku pro účast dětí na těchto pobytech, kterou je doklad o očkování. Nyní se za podobné pochybení ukládají pokuty v řádech stovek nebo několika tisíc korun.

Novelu zákona o veřejném zdraví připravilo ministerstvo zdravotnictví. Ve druhém čtení a závěrečném schvalování by mohla být na březnové schůzi, která začíná 10. března. Zdravotnický výbor se novelou zabýval koncem ledna. Tehdy nepodpořil návrh Jana Farského (TOP 09 a Starostové) na změnu, díky které by rodiče nemuseli kvůli táborům nebo školám v přírodě psát potvrzení o bezinfekčnosti. Potvrzení o zdravotní způsobilosti by pak nevystavovali lékaři, ale rodiče. Sdružení místních samospráv nyní žádá, aby poslanci novelu vrátili ministerstvu k přepracování.

Pro děti v Česku je povinné očkování hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B. Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi. Výjimku z povinnosti mají děti s prokázanou imunitou proti dané infekci nebo se stavem, který brání podání očkovací látky.

Používání očkovacích látek vedlo k úplnému vymýcení pravých neštovic, k likvidaci dětské přenosné obrny a spalniček v řadě kontinentů a jednotlivých zemích. Jen díky očkování se každoročně zachrání životy více jak 2 milionů dětí, s potenciálem záchrany více jak 10 milionů životů. Očkování má také význam pro neočkované jedince v podobě nepřímého efektu. Podaří-li se v populaci dosáhnout vysoké proočkovanosti, přeruší se tím šíření infekce mezi očkovanými, a tím se výrazně snižuje riziko přenosu infekce i na neočkované jedince. Tomu se říká tzv. kolektivní imunita. Očkovaní tak vlastně chrání ty, kteří nemohou být očkováni, vysvětluje ordinace.cz.

Bezpečnost vakcín je dnes sledována při každém jejich hodnocení, po daleko delší dobu a na větším počtu jedinců, než je tomu u jiných léků. Proto stále platí, že současné očkovací látky jsou bezpečné a závažné nežádoucí reakce vyvolané očkováním se objevují velice vzácně. Po každém očkování se ale mohou objevit účinky, které jsou tzv. fyziologické, tedy normální a jsou běžnou reakcí na očkování. Jejich výskyt je závislý na individuální vnímavosti a na konkrétní očkovací látce.

Některé reakce lze očekávat, například reakce místní (bolest, zarudnutí, otok) nebo celkové (horečka, únavnost, slabost, bolesti hlavy, zažívací obtíže, bolesti svalů). Jiné nelze předvídat. Nežádoucí účinky však bývají většinou přechodné a samy odezní bez nutnosti jakékoli léčby. Očkovaného neovlivňují v běžných aktivitách a nejsou důvodem odmítání dalšího očkování. U některých očkovaných se neobjeví vůbec žádné nežádoucí účinky, u některých jenom některé.