Absurdní chování Zemana? Rektoři uvítali průlomový verdikt soudu

České Budějovice/Praha - Rektoři vysokých škol včetně předsedy České konference rektorů Tomáše Zimy vítají dnešní rozhodnutí soudu, který zrušil rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování akademiků profesory. Verdikt soudu považují za rozumný. Rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička má za absurdní, že prezident chtěl opravovat to, co podle zákona schválily vědecké rady univerzit. Podle Zimy jde o důležitou zprávu pro všechny vysoké školy a pro zajištění jejich nezávislosti.

Soud dnes zrušil Zemanovo rozhodnutí nejmenovat fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesorem. Věc prezidentovi vrátil k dalšímu řízení. Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol. Soud poukázal na to, že postup ke jmenování profesorem upravuje zákon o vysokých školách, podle nějž kvalifikaci uchazeče postupně posuzuje odborná hodnotící komise, vědecká rada příslušné fakulty a vědecká rada vysoké školy.

Rektor Univerzity Karlovy Zima rozhodnutí přivítal. Hodnocení kvalifikačních předpokladů pro jmenování profesorů podle něj musí nadále zůstat záležitostí odborných grémií a příslušných orgánů vysokých škol, nikoli vůli toho či onoho politika.

"Již od začátku jsme věděli, že věc se má tímto způsobem, a do absurdní situace to došlo v momentě, kdy podobné věci, kterými pan prezident argumentoval při nejmenování některých profesorů, tak mu najednou nevadily u jím navrženého premiéra. To jsou naprosto absurdní věci, že prezident chtěl opravovat to, co podle zákona schválily minimálně dvě vědecké rady příslušné univerzity," řekl ČTK Sklenička. Také podle rektora Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka prezident nejednal v souladu se zákonem.

"Je určitě dobře, že to dospělo do nějakého rozumného konce, koneckonců se to může týkat profesorů na všech univerzitách. Netuším ale, jak se k tomu postaví pan prezident," řekl rektor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch. Podle něj případ ukazuje, že vztah rektorů s hlavou státu není v normálním stavu. Rektor zlínské Univerzity Tomáše Bati Petr Sáha ČTK sdělil, že po dnešním verdiktu snad budou ukončeny "nekulturní vztahy mezi akademickou obcí a prezidentem".

"Věřím, že pan prezident své rozhodnutí přehodnotí a bude jmenovat nejen kolegy z Univerzity Karlovy, kterých se rozhodnutí týká, ale také docenta Eichlera z VŠE, který se rozhodl žalobu stáhnout," sdělila ČTK rektorka Vysoké školy ekonomické Hana Machková. Všichni tři dotčení měli podle ní na jmenování profesory právo, protože řízení proběhlo řádně a uchazeči jednoznačně splnili zákonné podmínky.

Rektor Českého vysokého učení technického Vojtěch Petráček doufá v to, že profesoři nyní budou jmenováni podle zvyklostí. Nechtěl předvídat, jak se k věci postaví prezident. "Myslím si, že vědecké rady postupují standardně dokumentovaným způsobem a podle metodik, které jsou na univerzitách dokumentované a schválené. Takže to jistě bude všechno v pořádku," řekl.

Verdikt soudu podle rektora Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Tomáše Machuly respektuje logiku rozhodování v řízeních, jako je jmenování profesorem. "Orgány univerzit podle zákona a vnitřních předpisů posuzují způsobilost uchazeče a podpis prezidenta tento proces formálně završuje. Rozumím tomu, že pan prezident, jak se svého času vyjádřil, není jen automatem na podpisy. Nicméně k funkcím, jako je prezident, patří jak podpisy stvrzující jeho vlastní rozhodnutí, tak podpisy, které pouze formálně stvrzují rozhodnutí jiných orgánů," sdělil ČTK Machula.

Rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová vnímá rozsudek jako průlomový. "Soud jasně řekl, že kdokoli a kterýkoli orgán výkonné moci musí respektovat Zákon o vysokých školách, a to je důležité," zdůraznila.

Zeman nepodepsal Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret na jaře 2015 ještě spolu s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. U Fajta argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala poukázal na údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). Fajt i Ošťádal se proti Zemanovu postupu bránili žalobami, Eichler se soudit nechtěl.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Vysoké školy Ivan Ošťádal (akademik) Jiří Fajt (ředitel NG) soudy Tomáš Zima

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy