Plaga: Odměny učitelů by v roce 2020 měly růst stejně jako tarif

Praha - Platy ve školství by se podle ministra Roberta Plagy (ANO) měly zvyšovat spíš v dalších letech než ještě letos. Jejich tarifní i netarifní část by v roce 2020 měla růst stejným dílem.

Jaké částky peněz pro přidání učitelům i nepedagogům ve školství bude v dalších rozpočtech požadovat, zatím nechtěl Plaga v rozhovoru pro ČTK upřesnit. Byl by ale rád, kdyby platy rostly nadále o 15 procent ročně.

Plaga zopakoval, že na navyšování peněz ještě letos nejsou už ve státní pokladně peníze. K růstu platů ve školství od letošního září ho v pondělí vyzvali zástupci školských asociací. Připomněli, že to tak loni ve svém usnesení doporučila vládě Sněmovna. Podle Plagy ale v tuto chvíli už není jejich požadavek ani technicky proveditelný, protože by se navýšení nestihlo připravit a schválit. Vláda podle něj drží svůj slib a přidá učitelům od ledna 15 procent, z toho deset do tarifu.

Před růstem platů v tomto roce dává Plaga přednost tomu, aby se s přidáváním počítalo v rozpočtových výhledech na další roky. Podle něj je to systémovější. "Vždycky raději vyměním střednědobé výdajové rámce pro roky 2020 a 2021 a v nich viditelné navýšení, aspoň částečné, za okamžitý, ještě technicky obtížný, krok s navýšením prostředků od listopadu, což je tak v tuto chvíli první stíhatelný termín," uvedl.

Zatímco v příštím roce by se platy učitelů měly zvednout o deset procent v tarifu a pět procent by mělo jít na odměny a příplatky, v následujících letech by Plaga tento poměr chtěl změnit. "Já bych byl rád, kdybychom to v roce 2020 měly padesát na padesát, to znamená, aby objem na tarify byl doprovázen stejnou hodnotou na netarify," řekl.

Podle něj bylo v první fázi růstu platů nutné navyšovat tarify, aby se nízké platy obecně zvedly, dál ale bude třeba zajistit víc peněz na odměňování kvalitních učitelů. Na nenárokové složky platů jde podle něj nyní asi deset procent peněz, které mají ředitelé škol k dispozici. Ideálně by to mělo být v poměru 80 procent tarifu ku 20 procentům netarifu, myslí si ministr.

Kolik peněz bude požadovat na růst platů v dalších letech, nechtěl Plaga předvídat. Řekl, že by uvítal patnáctiprocentní růst. Na jaře uvedl, že by to mělo činit v roce 2020 asi 14,5 miliardy korun, v dalším roce pak přibližně pět miliard. Cílem je, aby do roku 2021 vzrostly na 150 procent stávající úrovně, která loni činila v průměru 31.632 korun. Průměrná mzda v ČR byla loni 29.504 korun hrubého měsíčně.

Související

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026) Prohlédněte si galerii

Koalice nepustí opozici ke slovu, Macinkovým SMSkám se ale záměrně vyhýbá. Sněmovna může jednat i v noci

Jednání o vyslovení nedůvěry kabinetu Andreje Babiše se ve Sněmovně proměnilo v maraton vládních projevů. Ačkoliv pětice opozičních stran schůzi iniciovala s cílem svrhnout vládu, v prvních hodinách se k mikrofonu prakticky nedostaly. Jediným zástupcem opozice, který mohl představit důvody pro svolání schůze, byl předseda ODS Martin Kupka. Od té chvíle však řečniště ovládli držitelé přednostních práv z řad vládní koalice.

Více souvisejících

Robert Plaga Školství učitelé ministerstvo školství mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

před 2 hodinami

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 3 hodinami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 4 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 6 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 7 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 8 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 13 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy