Otřesné třídy? Školy nemají peníze na hezčí prostředí

Česká rada pro šetrné budovy loni zahájila projekt Zdravá škola, kdy ve dvou pilotních školách, a to v pražském Suchdole a ve Slavkově u Brna, zjišťovala kvalitu jejich vnitřního prostředí. Výsledky ukázaly, že se v nich během vyučování tvoří velké množství oxidu uhličitého, což bývá hlavní příčinou únavy a snížené koncentrace dětí.

Podobné následky má podle rady i nevhodná kombinace denního a umělého světla, která navíc poškozuje zrak, a špatná akustika ve třídách, jež vede ke zvyšování hlasu a nadměrnému hluku. Podmínky by mohly zlepšit například akustické panely, čidla k řízenému větrání a změna osvětlení, uvedli zástupci rady.

Podle výkonné ředitelky organizace Simony Kalvoda průzkum rady ukázal, že si zřizovatelé a ředitelé uvědomují, že je potřeba podmínky ve třídách řešit, ale nemají na to dost peněz. Školy sice mohou využít dotace na instalaci systémů řízeného větrání se zpětným získáváním odpadního tepla. Česká rada pro šetrné budovy společně se Svazem měst a obcí ČR by ale chtěla prosadit i dotační program, který by nezohledňoval jen vzduch, ale i světlo a akustiku.

Mikroklimatické a prostorové podmínky ve školách určuje legislativa ministerstva zdravotnictví. Problematika neodpovídající kvality vzduchu v učebnách podle něj souvisí hlavně s tím, že učitelé nezajišťují pravidelné přirozené větrání učeben.

"K nedostatečné výměně vzduchu tak dochází nejen v objektech zateplených, ale i v objektech, které rekonstrukcí neprošly," uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová. Kvalitu vzduchu v místnosti podle ní ovlivňuje i teplota, vlhkost nebo efektivita úklidu. Krajské hygienické stanice s tím průběžně zabývají a školí učitele, dodala.

Podle ministerstva školství jsou za vnitřní prostředí škol odpovědní jejich zřizovatelé, tedy většinou obce a kraje. "Ty mají na tyto výdaje od státu prostředky v rámci rozpočtového určení daní," uvedlo tiskové oddělení úřadu.

Potíže s vnitřním klima potvrdil i loňský pilotní projekt ve Smíchovské střední průmyslové škole v Praze, který zorganizovala společnost O2 s dalšími partnery. Přístroje ve třídách měřily znečištění vzduchu, vlhkost, teplotu a také hladinu hluku pod okny. Z výsledků vyplynulo, že tam nejsou vyhovující podmínky ani v jednom z ukazatelů. Ve třídách bylo často přetopeno a nedalo se tam dobře dýchat.

Ředitel smíchovské školy Radko Sáblík uvedl, že přirozené větrání škole příliš nepomůže, jelikož měření ukázala, že ve dvoře je vzduch stejně znečištěný jako na rušné ulici a hladina hluku při otevřených oknech přesahuje hygienické limity. O tom, že cirkulace čerstvého vzduchu v budovách není vyhovující a přirozené větrání okny často nestačí, svědčí také studie Státního zdravotního ústavu i Světové zdravotnické organizace.