ECDC: Zavřít školy kvůli koronaviru má být poslední možností

Rozhodnutí uzavřít školy kvůli omezení šíření pandemie nemoci covid-19 by mělo být použito až jako poslední možnost. Negativní vliv na zdraví dětí, výchovný dopad na děti a rovněž ekonomický dopad na společnost pravděpodobně převažují nad přínosem preventivního zavření škol.

Uvádí to ve svém materiálu Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Na dokument upozornil Státní zdravotní ústav.

Zavírání škol může podle ECDC přispět ke snížení přenosu nového typu koronaviru, ale samo o sobě nestačí k tomu, aby zabránilo komunitnímu šíření covidu-19. Nutná jsou další opatření, jako je například omezení hromadného shromažďování. Pro zabránění šíření koronaviru ve školských zařízeních je zásadní zavést opatření, která omezí shlukování lidí a zvýší hygienu. Materiál zmiňuje mimo jiné větší rozestupy ve třídách, rozložené časy příchodu do školy, mytí rukou a používání dezinfekce, větrání nebo nošení roušek. Opatření ale podle centra mají být přizpůsobena konkrétním vzdělávacím zařízením a věku dětí.

"Existuje obecná shoda, že rozhodnutí zavřít školy, aby bylo možné kontrolovat pandemii covid-19, by mělo být použito jako poslední možnost. Negativní vliv na tělesné a duševní zdraví dětí a výchovný dopad na děti, stejně jako ekonomický dopad na společnost v širším smyslu, by převažoval pravděpodobně nad přínosy proaktivního zavírání škol," uvedlo ECDC.

ECDC píše, že podle dosud získaných dat jsou mladší děti méně náchylné k tomu nakazit se. Pokud už jsou nakažené, infekci přenáší méně často ve srovnání se staršími dětmi a dospělými. Mezi dětmi a mladistvými, kteří měli covid-19, bylo ve srovnání s ostatní populací méně případů s těžkým průběhem nemoci, méně úmrtí i těch, kteří museli kvůli tomu do nemocnice.

Návrat dětí do škol po letních prázdninách podle ECDC zřejmě nebyl spouštěčem nárůstu nových případů nákazy, který byl zaznamenán v mnoha zemích EU od letošního října. Podle centra totiž země ve stejném období také uvolnily jiná opatření proti šíření koronaviru. Výskyt nemoci covid-19 ve školských zařízeních tak zřejmě souvisel s mírou komunitního šíření nemoci ve společnosti. Z provedených epidemiologických šetření vyplývá, že přenos ve školách se v každé zemi podílel na menším počtu případů nemoci ze všech hlášených.

Dokument však nezohledňuje novou mutaci viru, která byla zaznamenána mimo jiné ve Velké Británii a která je více nakažlivá. Důkazy o jejím dopadu na školy zatím nejsou k dispozici.

Na podzim byly v Česku školy, s výjimkou mateřských, zavřené od poloviny října více než měsíc. Žáci 1. a 2. tříd základních škol se vrátili ve středu 18. listopadu, další ročníky pak 30. listopadu. Bez omezení docházely děti z prvního stupně a 9. třídy, další třídy druhého stupně se ve škole střídaly po týdnu. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v listopadu po svém nástupu do funkce řekl, že kdyby byl ministrem dříve, k úplnému zavření škol by nepřistoupil.

Po Novém roce bude prezenční výuka opět omezená, do škol budou chodit jen 1. a 2. ročníky základních škol, ostatní budou mít povinnou distanční výuku. Fungovat budou rovněž mateřské a speciální školy.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) Státní zdravotní ústav (SZÚ) Školství

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Politici mají hotovo. Důchodovou reformu posvětil i prezident

Vládní důchodová reforma, která například postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let, může začít platit. V pátek ji totiž podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Pražský hrad. Novelu zákona už předtím schválily obě komory parlamentu. 

před 34 minutami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 5 hodinami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 5 hodinami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 6 hodinami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 7 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 8 hodinami

včera

Elon Musk překonal historický rekord. Nikdy nebyl nikdo bohatší, než on

Elon Musk, nejbohatší člověk planety, dosáhl dalšího historického milníku. Jeho čisté jmění přesáhlo hranici 400 miliard dolarů, čímž se stal prvním člověkem, který tohoto čísla dosáhl. Upozornil na to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy