Jan Hrušínský o roce 1968: Po silnici se valily tanky s ozbrojenými Rusáky. Táta na ně křičel

Česko si připomíná okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu1969. Po celé zemi se včera uskutečnily desítky akcí. Kromě politiků se k událostem tehdejší doby vyjádřili i další pamětníci.

Jedním z nich je herec Jan Hrušínský. „V Rakousku jsem točil s režisérem Michaelem Kreihslem ”Prager frühling 1968”. Brežněva hrál Bogdan Stupka, já Dubčeka. Zajímavý rakouský pohled na srpnové události v ČSSR a především na Čechy a Slováky,“ popisuje herec.

Přidal i svou osobní vzpomínku na srpnovou okupaci. „20. srpna 1968 mně bylo třináct let a byl jsem s rodiči na prázdninách v Plané nad Lužnicí. Ve vzduchu byla naděje na normální život, jaký jsme znali jen z filmů nebo z vyprávění šťastlivců, kteří se dostali na západ. Naši mi dovolili jít s kamarády na táborák, který jsme rozdělali na břehu Lužnice. Vedli jsme třináctileté řeči o politice, o Americe a o holkách, předháněli se, kdo řekne lepší filmovou hlášku, a měli super večer,“ vzpomíná na tehdejší dobu Hrušínský.

Jenže pak přišly chvíle, které vše změnily. „V půl jedenácté jsem byl doma a šlo se spát. Asi kolem páté hodiny ranní nám dřevěná chata duněla, jako při zemětřesení. Probudilo mě to, rodiče poslouchali tranzistor, kde vysílali sci-fi o brutálním přepadení země a maminka plakala. Běželi jsme s tátou k budějovické silnici, po které se valily tanky s ozbrojenými Rusáky, a nevěřili jsme svým očím,“ píše na facebooku herec.

„Táta křičel „Pačemu vy zděs?“, nikdo neodpovídal. Silnice byla lemovaná lidmi, kteří okupantům hrozili pěstmi, úplně stejně jako v roce 1939 nacistům. Kolaboranti a vlastizrádci zvedli hlavy. Jako ti dnešní. Přijde jednou po zločinu trest?“ zajímá Jana Hrušínského.