Jan Hřebejk poprvé od trilogie Zahradnictví z roku 2017 natočil film pro kina. Je jím komedie Výjimečný stav, která skrze osobní osudy nabízí pohled do zákulisí Českého rozhlasu. S nadsazeným tónem ohledává apelativní téma dezinformací, ústředním motivem je však lidská žárlivost. Jde o dobře ukočírovanou taškařici? Nebo se podnětný základ vytrácí?
Základem filmu je stejnojmenná divadelní předloha od Milana Tesaře, kterou původně připravoval pro televizi. Inscenaci uvádělo Divadlo Na Fidlovačce v letech 2019 až 2021. Filmová verze je obohacena o několik vedlejších linií, zachovává si ale hektické tempo a ústřední premisu. Ta se točí okolo zahraničního reportéra Českého rozhlasu Karla Berana (Ondřej Vetchý), jenž jakožto renomovaný zpravodaj reportuje o politickém dění z Kamburu – pro potřeby filmového vyprávění fiktivního místa Blízkého východu. Když zjišťuje, že jeho přítelkyně – rozhlasová moderátorka Marta (Tatiana Dyková), může mít potenciální pletky s kolegou Khaledem (Jordan Haj), jenž z Kamburu pochází, impulzivně sedá do letadla a míří zpět do Prahy. Jakmile dvojici nalezne u sebe doma, v Kamburu začne revoluce.
Beran tak neváhá a reportáže z místa dění se rozhodne inscenovat, přičemž se stane národní senzací. Beran je bez nadsázky psychopat. Na přítelkyni s Khaledem míří zbraní a vyhrožuje vraždou. Jeho motivace se prudce mění v návaznosti na nevyrovnané emoce. V extrémním měřítku znázorňuje, jak nás může žárlivost zaslepit, navíc v kombinaci s blížícím se vyhořením. Beran by se po letech v zahraničí evidentně rád usadil, nedovede si to však přiznat. Na druhé straně je to ješitný egocentrik, trpící nedostatkem uznání. Protagonista je jeden velký chaos. Jen těžko si představit, co nám skrze jeho konání chtějí tvůrci sdělit. Když odhlédneme od měřítka, zda jde o dobře, nebo špatně napsanou postavu, jde o vskutku neuvěřitelný úkaz, ztělesňující odpornou manipulaci, sobectví a snahu rozvíjet svou reputaci za každou cenu.
Hřebejkova čistá komedie, jak ji v několika rozhovorech nazval, je bezesporu titulem, jenž hází jakoukoli morálku a etiku za hlavu. Stejně jako u jeho diskutované minisérie Pozadí událostí vyvstává otázka, do jaké míry je v komediích únosná nadsazená stylizace a nakolik si může dovolit pracovat se stereotypy a zkreslovat. Je tak na každém z nás, jaké na filmové umění klademe požadavky. Největší problém Výjimečného stavu není ani tak to, že na první pohled podkopává důvěru ve veřejnoprávní média, což je pro mnohé ústředním negativním argumentem. Výjimečný stav se rozpadá kvůli tomu, že prostředí a chování postav až příliš podmiňuje anekdotické zápletce a nenechává je dýchat. Nekonzistentnost herecké stylizace i kolikrát toporné šroubování dějových zvratů funguje v dílčích částech, jako celek však působí křečovitě.
Pozadí Českého rozhlasu je pomyslná kulisa pro rozvíjení osobních peripetií a negativních vlastností protagonisty, s nimiž se nijak rafinovaně či reflexivně nepracuje. Pozoruhodné je uchopení dezinformací. Beran totiž nevytváří hoaxy. Čerpá ze zahraničního zpravodajství a pro posluchače fabuluje osobní zkušenosti. Fikční podstatu reportáží neodhalí ani nikdo z jeho kolegů. Tvůrci tím naznačují, jak obtížné je v dnešním informacemi přehlceném světě rozeznat skutečnost. V jednom segmentu se pak tvůrci ptají, zda bychom měli opravdu dopřávat prostor zarytým dezinformátorům, s nimiž argumentační bitvu už z podstaty nelze vyhrát. Dopady na posluchače pak má odrážet vedlejší linie učitelského páru (Jaroslav Plesl a Jana Plodková) a matky mamánkovského učitele (Jaroslava Pokorná). Jde ale o archetypální figurky sloužící pouze k předání určitého postoje.
Výjimečný stav může být silný, pokud jej nahlížíme jako pásmo několika povedených gagů a odhlédneme od všudypřítomné nekonzistence a ve své podstatě mrazivého uchopení dezinformací. Samotné mikrosituace jsou zkušeně inscenované a tvůrcům se daří držet rapidní tempo. To umocňuje styl snímání ovlivněný “sitcomovou” estetikou, kdy kameraman Lukáš Milota těží z těkavé ruční kamery i nervózních zoomů. Střihová skladba a výrazné ruchy jsou během fingování reportáží v kombinaci s expresivním herectvím Ondřeje Vetchého hlavním motorem humoru. Dynamiku a tempo však paradoxně určuje Tatiana Vilhelmová, jejíž postava film (i Berana) táhne k alespoň zdánlivé katarzi.
Podnětná premisa zůstává nevyužitá, ačkoli prostor a materiál v základu jsou. Nerozvinutý satirický potenciál přímo bije do očí, stejně jako několik kulturních a genderových stereotypů, jež se tvůrci snaží vyvážit alespoň několika “urovnávajícími” dialogy. Ano, film díky tempu a situačnímu humoru šlape a baví. Je však na pováženou, zda si tato apelativní téma zasloužilo redundantní zpracování ve prospěch místy až laciné líbivosti. V závěru žádné z načrtnutých problémů nepojmenovává a vykresluje svět, kde se můžeme chovat naprosto šíleně a neohleduplně… a stejně dosáhnout šťastného konce. Těžko říct, co Výjimečný stav o stavu dnešního světa vlastně říká, ač se o to tvůrci rozhodně pokouší. Namísto trefných a pod kůži se zarývajících komentátorů se staví do role lidových bavičů, v jejichž díle kousavé a podnětné motivy musíme hledat jen velmi usilovně.
Hodnocení: 45 %
Režie: Jan Hřebejk
Scénář: Milan Tesař
Hrají: Ondřej Vetchý, Tatiana Dyková, Jordan Haj, Jaroslav Plesl, Bořek Slezáček, Jaroslava Pokorná, Jana Plodková, Jiří Havelka, Kateřina Brožová, Jan Hrušínský
Česká premiéra: 17. října 2024
Distribuce: Falcon
Související
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
RECENZE: Subtilní Rok vdovy zpřítomňuje truchlení a apatii úředních aparátů
recenze , Výjimečný stav (film) , Jan Hřebejk , Ondřej Vetchý (herec) , Tatiana Vilhelmová , Jaroslav Plesl (herec) , Jana Plodková , Jan Hrušínský
Aktuálně se děje
včera
Bidenova administrativa povolila nasazení amerických vojenských dodavatelů na Ukrajině
včera
Největší konference o počasí dostala ránu. Světoví lídři na ni nepojedou
včera
Trump si den po výhře ve volbách telefonoval se Zelenským. Připojil se k nim Musk
včera
Fico a Orbán vyzvali EU k přehodnocení strategie vůči Ukrajině. Byli jediní
včera
Výbuchy balíků v kurýrních skladech: Polsko zjistilo, která země za nimi stojí
včera
Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie
včera
Poskytne Biden Ukrajině vše, než bude příliš pozdě? Kyjev nástup Trumpa do úřadu znervózňuje
včera
Průzkumy Harrisovou favorizovaly, tak proč vyhrál Trump? Důvodů může být několik
včera
Trumpův slib deportovat 11 milionů lidí naráží na realitu. Nepomůžeme mu, vzkazují města
včera
Šachová partie o třech hráčích začala. Trump, Zelenskyj a Putin odstartovali geopolitické hry
včera
Prohra Harrisové ve volbách vrací Američany k zásadní otázce týkající se žen
včera
Ukrajinská armáda v Rusku bojuje se Severokorejci. Svět mezi tím řeší Trumpův slib
včera
Proti komu Izrael vlastně bojuje? Většinu civilních obětí v Gaze tvoří ženy a děti
včera
Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu
včera
Důchodová reforma schválena. Věk odchodu do penze poroste, stát chce na důchodcích ušetřit
včera
Kreml zchladil Trumpa. Válku za 24 hodin neukončí ani náhodou
včera
Kdyby se Evropa chovala jako Polsko, tak Trump nemá nejmenší problém, míní Visingr pro EZ
včera
Draghi po vítězství Trumpa bije na poplach: Reforma ekonomiky EU je urgentní
včera
Američané odpověděli na otázku, c by měl Trumo řešit ze všeho nejdříve
včera
V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není
Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.
Zdroj: Tereza Marešová