Senátoři neuspěli se stížností. ÚS odmítl zrušit paragraf, který umožňuje uzavřít náměstí

Návrh na zrušení části zákona loni podala skupina senátorů poté, co se na náměstí nedostali účastníci ohlášeného protestu proti porušování lidských práv v Číně, ke kterému došlo při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pching v Praze. Návštěvu, ke které došlo loni v březnu, provázely protesty proti lidskoprávní politice Číny i potyčky.

Sporný paragraf obecně stanovuje způsob, jakým mají silniční úřady rozhodovat o uzavírkách. Umožňuje částečně nebo úplně uzavřít provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích. Senátoři si stěžovali, že je zákon příliš obecný, dostatečně nepopisuje účel, podmínky nebo meze uzavírky. Navíc prý neříká, jak mají úředníci postupovat v případě kolize dvou zájmů, například bezpečnosti a shromažďovacího práva.

„Skutečnost, že aplikací napadeného ustanovení může být zabráněno shromáždění, které bylo řádně nahlášeno a nebylo zakázáno podle zákona o právu shromažďovacím, není podle názoru Ústavního soudu samo o sobě protiústavní," uvedla soudkyně zpravodajka Milada Tomková.

Podle soudu shromažďovací právo sice může představovat klíčový prostředek pro vyjadřování názorů a pro zachování svobody a demokracie, ale ani toto právo není absolutní. K uzavření komunikace, na níž se má ohlášené shromáždění konat, může ale úřad přistoupit jen tehdy, pokud je to nezbytné třeba pro ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku či bezpečnosti státu, jak je uvedeno v Listině základních práv a svobod.

Jedním z autorů ústavní stížností byl místopředseda Senátu Jiří Šesták (STAN), který ČTK řekl, že se zatím nemohl s přesným zněním rozsudku seznámit. Podotkl ale, že podle jeho informací se Ústavní soud zabýval zákonem v obecné rovině, a ne konkrétním případem z loňského roku, kdy byl uplatněn při demonstraci plánované na Hradčanské náměstí.

„Už jen fakt, že senátoři na věc upozornili, ta se dostala k Ústavnímu soudu a ten se jí zabýval, by měl být varováním pro ministerstvo vnitra a policii, aby nepoužívala tento paragraf k omezování shromažďovací svobody," míní Šesták. „Pokud by byl paragraf znovu takto využit, znovu bychom se proti tomu ozvali," uvedl.

Hradčanské náměstí úřad uzavřel na žádost policie s odůvodněním, že jde právě o bezpečnostní důvody, přestože se tam měla konat ohlášená shromáždění. Podle senátorů jde o ukázku, jak lze zákon o pozemních komunikacích zneužít k účelovému obcházení shromažďovacího zákona, což považují za protiústavní.

Kvůli události podali organizátoři demonstrace správní žalobu, pod níž byli podepsáni i bývalí poslanci za Stranu zelených Martin Bursík a Kateřina Jacques. Letos v březnu soud tuto žalobu pravomocně zamítl.