Srpen 1968: Před 25 lety komunisti rozehnali stovky demonstrantů

Veřejné shromáždění k 21. výročí srpnových událostí svolalo několik opozičních občanských skupin. Akci v dolní části Václavského náměstí odstartoval kolem páté odpoledne projev maďarského občana, jenž vyjádřil nesouhlas s účastí své země na invazi do Československa. Než ale řečník stihl projev dokončit, byl zadržen policií.

Přítomný pracovník Okresního národního výboru několikrát vyzval shromážděný dav k rozchodu, nikdo jej však neposlouchal. Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti za asistence členů Lidových milicí následně začal demonstranty rozhánět. Bezmála 500 osob při tom bylo zadrženo a předvedeno na policejní služebny.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj) byl vojenský vpád vojsk pěti socialistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem (SSSR) na žádost konzervativního křídla Komunistické strany Československa. Dále se jej účastnila vojska Polské lidové republiky (PLR), Maďarské lidové republiky (MLR) a Bulharské lidové republiky (BLR). Vojska Německé demokratické republiky (NDR), ač připravena k zásahu, nakonec hranice ČSSR nepřekročila (až na malý počet specialistů).

Země Varšavské smlouvy, které se invaze nezúčastnily, byly Albánie (od roku 1962 fungovala v tomto paktu jen jako pasivní člen) a Rumunsko pod vedením svérázného diktátora Nicolae Ceauşesca.

Ode dne vstupu vojsk na území Československa do konce roku zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a dopravních nehodách zaviněných okupačními vojsky 108 Čechů a Slováků. Invaze měla za následek také emigraci přibližně 300 000 lidí z republiky (70 000 okamžitě po invazi). Sověti měli během invaze 96 mrtvých.