Praha - Rozpad ČSFR dodnes vzbuzuje vášně a vyvolává otazníky. Tři pětiny Slováků a jen čtvrtina Čechů si myslí, že z rozdělení v roce 1993 více profitovala ČR. Zhruba pětina obyvatel obou zemí má za to, že víc z rozpadu federace vytěžilo Slovensko, vyplynulo z průzkumy agentury Median pro Českou televizi.
O tom, že na rozdělení federace víc získalo Česko, bylo podle průzkumu přesvědčeno 58% Slováků a 26% Čechů. Obě země profitovaly stejně podle 47% Čechů a deseti procent Slováků. Pro Slovensko bylo rozdělení výhodnější podle 22% Slováků a 19% Čechů.
Socioložka Oľga Gyarfášová z Univerzity Komenského v Bratislavě vnímá tyto výsledky spíše psychologicky s odkazem na tezi, že podle řady lidí se mají lépe vždy ti druzí. "Měli jsme pocit, že Češi mají na co navazovat," uvedla.
Ekonom Zdeněk Kudrna z Vídeňské univerzity poukázal na rozdílnou ekonomickou úroveň obou zemí v 90. letech, která se začala srovnávat
Sociolog Daniel Prokop z agentury Median k výsledkům průzkumu uvedl, že skeptičtější byli starší lidé, protože si rozdělení spojují s krizí a částečnou izolací Slovenka za vlády Vladimíra Mečiara.
První otázkou, kterou oba nástupnické státy musely na mezinárodním poli řešit, byla problematika vzájemných vztahů. Rozdělení federace proběhlo bez výraznějších problémů a samostatné republiky mezi sebou udržují nadstandardně přátelské vztahy. Ve srovnání s rozpadem řady mnohonárodnostních států, k němuž v 90. letech došlo, vyřešila česká a slovenská strana rozpad společné federace velmi citlivě a nenásilně.
Jako ukázku vzájemné důvěry lze uvést, že část výzbroje, připadající Slovensku, zůstala na českém území i po rozdělení státu, do doby, dokud Slovensko nevybudovalo prostory pro její umístění. Rozdělení Československa bylo v zahraničí považováno spíše za negativum, ale s odstupem lze konstatovat, že kultivovaný způsob česko-slovenského rozdělení nakonec přispěl k prestiži obou nových států, uvedlo MZV ČR.
Česká republika, podobně jako Slovensko, se na mezinárodní scéně zřetelně etablovala jako nástupnický stát Československa. Do roku 2004 uzavřela 94 dohod, které zaručovaly platnost dvoustranných smluv, jež někdejší federace uzavřela s jednotlivými státy. Roku 1996 podepsaly Česká a Slovenská republika protokol, který vymezoval rozdělení povinností vyplývajících z mnohostranných smluv ratifikovaných bývalým Československem.
Související
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Československo , průzkumy , Slovensko
Aktuálně se děje
včera
Operní pěvkyně Pecková přijals výzvu. Chce být senátorkou
včera
Dálniční známky se prodávají na nové doméně, upozornilo ministerstvo
včera
Zásilkovna od července zavádí novinku. Jde o podávání zásilek
včera
Obchody během svátků v červenci. Další řetězec odhalil, zda bude fungovat
včera
40,6 stupně. Česko hlásí nový absolutní teplotní rekord
včera
Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin
včera
Školní podzimní prázdniny se mohou změnit. TOP 09 navrhuje fixních pět dnů
včera
Česko zná termín příštích voleb. Prezident Pavel ho stanovil na říjen
včera
Trumpova celní válka s Evropou ožívá. USA hrozí odvetou za danění Mety či Amazonu
včera
Vojtěch prosazuje omezení dostupnosti energetických nápojů
včera
Tropické počasí a maxima až 41 °C. Meteorologové opět varují před výhní
včera
Češi letí pomáhat do Venezuely. Hasiči vysílají specializovaný tým
včera
Drama kvůli dětem v rozpáleném autě. Hasiči museli rozbít okénko
včera
Historických teplotních rekordů může padnout víc, naznačili experti
včera
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
včera
Nové napětí v Íránu. Američané podnikli odvetu za útok na nákladní loď
včera
Počasí se po žhavém víkendu ochladí. Příští týden dorazí déšť
26. června 2026 21:42
Extrémní vlna veder už v červnu? Vědci vysvětlují, co se děje s počasím
26. června 2026 20:26
Trump označil dronový útok Íránu na loď v Hormuzském průlivu za porušení příměří
26. června 2026 19:01
Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO
Premiér Andrej Babiš nepotvrdil, že by že ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky již oficiálně přihlásilo prezidenta Petra Pavla na nadcházející summit NATO v Ankaře. Předseda vlády na konferenci věnované dopadům sociálních sítí a online prostředí na dětskou populaci pouze uvedl, že předpokládá, že se tak stalo. Tento krok byl přitom časově velmi urgentní, neboť právě pátek představoval nejzazší možný termín pro registraci politických představitelů na toto alianční jednání.
Zdroj: Libor Novák