Kdo víc profitoval z rozpadu federace? Češi a Slováci se neshodnou

Praha - Rozpad ČSFR dodnes vzbuzuje vášně a vyvolává otazníky. Tři pětiny Slováků a jen čtvrtina Čechů si myslí, že z rozdělení v roce 1993 více profitovala ČR. Zhruba pětina obyvatel obou zemí má za to, že víc z rozpadu federace vytěžilo Slovensko, vyplynulo z průzkumy agentury Median pro Českou televizi.

O tom, že na rozdělení federace víc získalo Česko, bylo podle průzkumu přesvědčeno 58% Slováků a 26% Čechů. Obě země profitovaly stejně podle 47% Čechů a deseti procent Slováků. Pro Slovensko bylo rozdělení výhodnější podle 22% Slováků a 19% Čechů.

Socioložka Oľga Gyarfášová z Univerzity Komenského v Bratislavě vnímá tyto výsledky spíše psychologicky s odkazem na tezi, že podle řady lidí se mají lépe vždy ti druzí. "Měli jsme pocit, že Češi mají na co navazovat," uvedla.

Ekonom Zdeněk Kudrna z Vídeňské univerzity poukázal na rozdílnou ekonomickou úroveň obou zemí v 90. letech, která se začala srovnávat

Sociolog Daniel Prokop z agentury Median k výsledkům průzkumu uvedl, že skeptičtější byli starší lidé, protože si rozdělení spojují s krizí a částečnou izolací Slovenka za vlády Vladimíra Mečiara.

První otázkou, kterou oba nástupnické státy musely na mezinárodním poli řešit, byla problematika vzájemných vztahů. Rozdělení federace proběhlo bez výraznějších problémů a samostatné republiky mezi sebou udržují nadstandardně přátelské vztahy. Ve srovnání s rozpadem řady mnohonárodnostních států, k němuž v 90. letech došlo, vyřešila česká a slovenská strana rozpad společné federace velmi citlivě a nenásilně.

Jako ukázku vzájemné důvěry lze uvést, že část výzbroje, připadající Slovensku, zůstala na českém území i po rozdělení státu, do doby, dokud Slovensko nevybudovalo prostory pro její umístění. Rozdělení Československa bylo v zahraničí považováno spíše za negativum, ale s odstupem lze konstatovat, že kultivovaný způsob česko-slovenského rozdělení nakonec přispěl k prestiži obou nových států, uvedlo MZV ČR.

Česká republika, podobně jako Slovensko, se na mezinárodní scéně zřetelně etablovala jako nástupnický stát Československa. Do roku 2004 uzavřela 94 dohod, které zaručovaly platnost dvoustranných smluv, jež někdejší federace uzavřela s jednotlivými státy. Roku 1996 podepsaly Česká a Slovenská republika protokol, který vymezoval rozdělení povinností vyplývajících z mnohostranných smluv ratifikovaných bývalým Československem.

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

Československo průzkumy Slovensko

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Svět mobilizuje síly ve snaze potlačit nové ohnisko eboly

Mezinárodní společenství mobilizuje síly k potlačení nového ohniska nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo a v sousední Ugandě. Epidemie infikovala stovky lidí a vyžádala si desítky podezřelých úmrtí, přičemž Spojené státy již podnikají kroky k evakuaci malé skupiny svých občanů, kterých se situace přímo dotkla.

před 1 hodinou

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.

před 2 hodinami

Vladimir Putin

FP: Zprávy o hrozícím pádu Putina může vypouštět sám Kreml. Ve hře jsou tvrdší represe a čistky

Z Moskvy se s železnou pravidelností vynořují zprávy, které mají naznačovat, že ruský prezident Vladimir Putin začíná čelit vážným politickým hrozbám. Spekulace o trhlinách v režimu obvykle přiživují události, jako je zatčení loajálního funkcionáře, náhlé zmizení vysoce postaveného úředníka nebo zvěsti o rostoucí nespokojenosti moskevské elity. Pro vnější pozorovatele tyto střípky často vypadají jako první neklamné známky oslabení celého systému. Podle webu Foreign Policy ale vše může být úplně jinak a některé informace může vypouštět sám Kreml.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Nastal čas, aby si Evropa vybrala vyjednavače pro jednání s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera večer naznačil, že nastal čas, aby si Evropa vybrala svého hlavního vyjednavače pro případná budoucí mírová jednání s Ruskem. Po rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou ukrajinský lídr uvedl, že se oba shodli na nutnosti zapojení Evropy do těchto rozhovorů, kde musí mít silný hlas a jasnou přítomnost. Podle Zelenského je nyní klíčové přesně určit, kdo bude evropské zájmy v tomto procesu reprezentovat.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

„Došlo k obrovské chybě, soudruzi?“ Rusko omylem zaútočilo na čínskou posádku severokorejské lodi

Vojenské síly Ruské federace provedly v noci на 18. května útok na čínské obchodní plavidlo, které se nacházelo v ukrajinských územních vodách v Černém moři. Ruská armáda použila k tomuto úderu bezpilotní letoun typu Šáhid. O události informoval mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk na svém facebookovém účtu s odvoláním na oficiální prohlášení.

před 4 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

SAE: Za útokem u jaderné elektrárny stojí Írán nebo jeho spojenci

Spojené arabské emiráty připsaly odpovědnost za útok poblíž své jaderné elektrárny dronu odpálenému z Íránu nebo některým z jeho regionálních spojenců. Abú Zabí celý incident označilo za nebezpečnou eskalaci. Požár, který po útoku vypukl těsně za areálem jaderné elektrárny Barakah, si nevyžádal žádná zranění ani nespustil radiační poplach. Úřad pro jadernou regulaci Spojených arabských emirátů potvrdil, že nedošlo k žádnému úniku radiace ani ohrožení veřejnosti.

před 5 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Situace s ebolou je mimořádně závažná. Proti současné variantě neexistuje vakcína ani léky, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli propuknutí eboly v Demokratické republice Kongo a v Ugandě stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. K tomuto kroku přistoupil generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus ještě předtím, než svolal formální krizový výbor. Podle odborníků toto rychlé rozhodnutí odráží mimořádnou závažnost celé situace. Impulsem pro prohlášení bylo zaznamenání osmdesáti osmi úmrtí a více než tří set podezřelých případů.

před 6 hodinami

Donald Trump

Čas se krátí. Írán musí jednat, jinak z něj nic nezbyde, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump poslal Íránu varování, že čas se neúprosně krátí. Tento krok přichází v momentě, kdy rozhovory zaměřené na ukončení válečného konfliktu uvízly na mrtvém bodě. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social zdůraznil, že Teherán musí jednat velmi rychle, jinak z něj nic nezbude. Zároveň dodal, že čas je v této situaci naprosto klíčový factor.

před 7 hodinami

včera

Princezna Eugenie a Jack Brooksbank

Britové si posvítí na charitu jedné z princezen. Ve financích něco nesedí

Britská princezna Eugenie se sice nedávno pochlubila radostnou novinkou, když oznámila těhotenství, ale kolem její osoby zároveň panuje jisté napětí. Příslušná komise totiž zahájila vyšetřování její charitativní organizace Anti-Slavery Collective. Informovala o tom BBC. Důvodem jsou pochybnosti ohledně výdajů charity. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Švýcaři, Slováci i Finové mají šest bodů. Američané se trápili i s Brity, ale vyhráli

V sobotním programu hokejového světového šampionátu ve Švýcarsku se k radosti domácích fanoušků právě jejich hokejová reprezentace přidala k mužstvům, která mají po dvou zápasech plný počet bodů, tedy šest. V případě Švýcarska se tak stalo poté, co se mu v rámci skupiny A v Curychu podařilo porazit Lotyšsko 3:1. Slováci mají v tabulce skupiny B po úvodním víkendu také šest bodů, protože ve svém úvodním sobotním zápase udolali Nory a navázali nedělním vítězstvím 4:1 nad Italy. Ti před tím v sobotu taktéž prohráli s největším favoritem turnaje z Kanady 0:6. Šest bodů mají Finové poté, co si v sobotu poradili s Maďary. Stejně jako v neděli Američané s Brity a spravili si tak chuť po prohře se Švýcary.

včera

včera

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry se po útocích ozval kvůli antisemitismu v Británii

Princ Harry se sice už před lety odstěhoval z Velké Británie, přesto se nyní rozhodl vyjádřit k tomu, co jej ohledně současnosti na Ostrovech znepokojuje. Konkrétně varoval před znepokojivým nárůstem antisemitismu ve Spojeném království, což vede k násilí proti židovské komunitě. Na slova králova mladšího syna upozornila BBC. 

včera

včera

Doporučení, připomínky i výtky. Klempíř se zákonem o ČT na řadě míst narazil

Novela zákona, která počítá se zrušením poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, prošla připomínkovým řízením. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se nyní bude muset vypořádat s množstvím připomínek, výhrad a dalších návrhů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy