Padli na barikádách: Historici zpřesnili počet obětí Pražského povstání

Knihu s názvem Padli na barikádách - Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.- 9. května 1945 připravili historici Jindřich Marek, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý a Tomáš Jakl, kteří se k aktualizovanému počtu obětí povstání dostali prý "konfrontací všech dostupných seznamů padlých a zavražděných v Praze 5. až 9. května 1945".

Podle jednoho z autorů, Jindřicha Marka jedním z problémů při hledání obětí byl nejen nedostatek informací o nich, ale především to, že mezi nimi bylo mnoho mimopražských bojovníků od dobrovolníků z venkovských expedic až po osvobozené vězně z koncentračních táborů či pankrácké věznice, kteří často unikají evidenci, protože nebyli identifikováni, nebo si je příbuzní odvezli k pohřbení domů. "Zjištění tohoto faktu bývá často i otázkou šťastné náhody," uvedl Marek.

Podle něj je proto představa, že by Praha mohla mít jednou pokud možno co nejúplnější soupis padlých v Pražském povstání, "zcela nepravděpodobná či fantaskní".

Jména padlých jsou v publikaci rozdělena do několika částí. Jedna z nich zahrnuje zemřelé vojáky, v další části jsou oběti z řad vládního vojska, legionářů, uniformované policie, ozbrojeného sboru ochrany železnic, četnictva nebo finanční stráže. Nejobsáhlejší je sekce věnovaná zemřelým občanům a poslední část zahrnuje takzvané vlasovce. U každé oběti je datum narození a úmrtí, povolání, bydliště a také místo, kde dotyčný člověk padl. V některých případech je i fotografie.

Součástí knihy je ale například i tabulka, která byla zpracována v lednu 1946 podle povolání obětí. Podle ní při povstání padlo nejvíce řemeslníků a živnostníků, mezi oběťmi jich bylo kolem 30 procent. Padlých dělníků bylo 15 procent a veřejných zaměstnanců přes 12 procent. Pětadevadesát procent obětí bylo starších osmnácti let.