Emigrant postřelený na hranicích ČSSR neuspěl u ÚS, zákon propásl o 26 let

Masařík emigroval v roce 1969. O tři roky později čekal na manželku na hraničním přechodu Mikulov-Drasenhofen a dostal se do potyčky s pohraničníky. Když utíkal směrem do Rakouska, zasáhli jej ze samopalu do nohy. Pohraničníci si pak pro něj došli, nejspíš už na rakouskou stranu hranice.

Následně Masařík čelil trestnímu stíhání pro pokus o vraždu a přípravu padělání a pozměňování veřejné listiny. Vykonstruované stíhání bylo nakonec po sedmi měsících zastaveno, muže posadili do letadla a vysadili v Madridu.

Pokud chtěl Masařík dosáhnout soudní rehabilitace, měl podle ústavních soudců hned v roce 1990 požádat o pokračování trestního stíhání. Dvouletou zákonnou lhůtu ovšem nevyužil. "Ústavní stížnost neuvádí žádné konkrétní okolnosti, pro které stěžovatel podal návrh podle zákona o soudní rehabilitaci až v roce 2016 (tj. více než 26 let od účinnosti zákona)," stojí v usnesení. Jeden z prvních rehabilitačních zákonů byl podle ústavních soudců přijatý brzy po převratu, aby umožnil rychlé přezkoumání zpolitizovaných kauz.

Okresní soud v Břeclavi v roce 2007 uložil dvěma někdejším pohraničníkům Zdeňku Paláskovi a Lubomíru Kratochvílovi tříleté tresty vězení se stejně dlouhým podmíněným odkladem za to, že zavlečení emigranta do Československa zorganizovali.

V roce 2008 Krajský soud v Brně zrušil rozsudek v části týkající se Paláska a vrátil případ v daném rozsahu zpět na okres. Po překvalifikování pak břeclavský soud jeho stíhání zastavil kvůli promlčení. Stupeň společenské nebezpečnosti Paláskova chování byl prý snížen nepatřičným chováním poškozeného, který ignoroval varovné výstřely.