Genderově citlivý jazyk? Stereotypy o mužských a ženských profesích mezi Čechy přetrvávají

Výsledky výzkumu psycholožky Ireny Smetáčkové z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy ukázaly, že muži jsou vnímáni jako dominantní, racionální a soutěživí, zatímco ženy bývají spojované s pečovatelstvím a estetičnem.

Ženy v tradičně mužských profesích jsou málo uznávané, a to zejména u manuálních, technicky zaměřených a fyzicky náročných povolání.

Ačkoli respondenti obecně uváděli, že si žen váží více než mužů, Smetáčková zjistila, že především muži mají tendenci podceňovat ženskou práci. "V doprovodných rozhovorech řada lidí uvedla, že si ženu v takovém povolání vůbec neumí představit. Hodnocení od mužů přitom bylo přísnější a kritičtější vůči femininně označeným povoláním (např. zednice) než hodnocení žen," uvedla.

Nevelkou prestiž mají přitom i povolání, kde ženy obecně převažují. Jsou to například knihovnice, účetní, uklízečky, zubní laborantky nebo vychovatelky.

Jedním z povolání, které lidé ve výzkumu Smetáčkové posuzovali, bylo i učitelství na základních školách. Psycholožka zjistila rozdíl ve vnímání profese podle způsobu jejího pojmenování. Lidé, kterých se ptala na srovnání žen-učitelek a mužů-učitelů, označili za prestižnější učitelky. Ti, co srovnávali učitelky-ženy a učitele-muže, považovali za lepší muže. Podle autorky výzkumu je proto pro naše vnímání profesí velmi důležité, jakým způsobem je pojmenováváme.

"Momentálně se vede diskuze o tom, jestli je dobré říkat učitelky a učitelé, tedy používat tzv. genderově citlivý jazyk. Většina odborné veřejnosti se kloní k názoru, že je to dobře, protože naše představy, které si na základě takového popisu utváříme, lépe odpovídají popisované realitě, ale zaznívají i opačné hlasy," vysvětlila Smetáčková. Domnívá se, že používat genderově přesný jazyk je vhodné, ačkoli některé tvary jsou neobvyklé a mohou působit nepřirozeně. Jako příklad uvedla slovo chirurgyně.