NKÚ: Peníze určené na tzv. genderové audity stát nevyužil účelně

Ministerstvo s některými závěry NKÚ nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

NKÚ prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "MPSV nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil NKÚ nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu Kč," konstatoval kontrolní úřad.

Ministerstvo práce na webu uvedlo, že s některými nálezy kontrolorů nesouhlasí. Většina podpořených projektů podle něj ovlivnila reálné změny v otázce rovného postavení mužů a žen na trhu práce. "Kontrolovaný projekt již ale skončil a kritéria nového projektu jsou nastavena jinak," zdůraznilo.

NKÚ podle něj nezjistil žádné systémové chyby ani porušení právních předpisů ze strany MPSV. "Řadu uvedených praktických výtek MPSV samo reflektuje a v rámci podpory v novém programovém období jsou již většinou zohledněny především zpřesněním zaměření výzev, zvyšováním nároků na měření dopadů projektů, a tím i posilováním účelného a efektivního nakládání se zdroji ze státního rozpočtu i EU," sdělilo ministerstvo. U projektů, u nichž NKÚ zpochybnil vynaložené výdaje, provede ministerstvo dodatečnou hloubkovou kontrolu.

Účelem podpory bylo mimo jiné snížit rozdíly v odměňování a riziko obtěžování na pracovišti, omezit nerovný přístup k pracovním pozicím (tzv. skleněný strop) nebo usnadnit slučitelnost pracovního a soukromého života. Z kontroly NKÚ však vyplynulo, že projekty směřovaly převážně pouze k informovanosti o problematice rovnosti žen a mužů či k vytvoření interních předpisů.

Vzdělávání, které ministerstvo proplatilo, v řadě případů nesouviselo s genderovou problematikou, uvedli kontroloři. Někdy nebylo pro konkrétní zaměstnance potřebné a využitelné. NKÚ poukázal na příklad stavební společnosti s deseti zaměstnanci, z nichž pět vykonávalo dělnické nebo technické profese. Firma uspořádala v průběhu dvou let 19 školení za celkem 503.000 korun i na témata jako prezentační dovednosti, sebeřízení, time management nebo stres a jeho odstraňování.

Zpráva Světového ekonomického fóra za rok 2022 konstatuje, že v ČR i přes řadu opatření přetrvávají genderové nerovnosti, které zasahují do všech oblastí společenského života, připomněla Kadečková. Ve srovnání 35 evropských zemí obsadila Praha 29. místo.