K výročí atentátu na Heydricha vyroste v Praze "koncentrák"

Výstava představí 70 příběhů lidí, kteří se zapojili do československého protinacistického odboje. Mnozí z nich za své vlastenectví zaplatili životem, nebo skončili v koncentračním táboře. Lidé z Post Bellum vyzpovídali desítky lidí, kteří pomáhali například parašutistům z Anglie, ukrývali u sebe odbojáře nebo uprchlé Židy a podíleli se na zpravodajství pro československé exilové ministerstvo národní obrany. Zatímco tito lidé prý bývají při výročích atentátu na Heydricha přehlíženi, jména atentátníků Gabčíka a Kubiše zná každý. "Přitom právě tito vlastenci prokázali obdivuhodnou statečnost a obětavost v boji za svobodu Československa," uvádí sdružení. V říjnu 1942 v koncentračním táboře Mauthausen bylo v tichosti zavražděno 252 odbojářů a členů jejich rodin. Jejich těla byla spálena a popel rozptýlen. Tisíce lidí byly umučeny v souvislosti s atentátem. Za skutečně důstojné, silné a naléhavé místo k přemýšlení, které symbolizuje zvrácenost nacistického režimu, považují autoři výstavy koncentrák. Proto se rozhodli vystavit velkoformátové dobové fotografie, portréty a příběhy umučených i těch, kteří dosud o utrpení československých odbojářů mohou svědčit. Audiozáznamy jejich vzpomínek budou znít v barácích tohoto lágru a budou se mísit s venkovním archivním vysíláním protektorátního propagandistického rozhlasu. Výstava bude na Karlově náměstí od 23. května do 19. června. Provázet ji budou besedy s pamětníky, historiky, filosofy a filmové projekce.