V Podyjí byla objevena houba známá ze Středomoří. Je jedlá, má to ale háček

Vzácná muchomůrka se podobá některým druhům bedel, klobouk bývá široký klidně i 15 centimetrů. "Přestože je jedlá, muchomůrka Vittadiniho se ke konzumaci doporučit rozhodně nedá. Jednak neoplývá příjemnou vůní, takže ke sběru neláká, a navíc patří mezi kriticky ohrožené druhy zapsané ve vyhlášce i červeném seznamu hub," uvedl botanik Radomír Němec.

Na Znojemsku byla tato houba poprvé zdokumentována jedním ze zakladatelů národního parku Jaroslavem Krejčím už v roce 1975 v lese Hója u Božic. Pak ji v regionu 40 let nikdo nenalezl. Až v roce 2016 ji mykologové našli v okolí Jaroslavic a letos na území národního parku, kde dosud nikdy zaznamenána nebyla.

Zajímavé podle Němce je, že je to jediný druh muchomůrky v tuzemsku, který nevyhledává soužití s kořeny stromů a keřů. "Je možné ji nalézt zejména na člověkem ovlivněných stanovištích, jako jsou například okraje vinic, obcí nebo pastvin od konce jara do podzimu," uvedl Němec.

Muchomůrka nese jméno italského doktora a mykologa Carla Vittadiniho (1800-1865), který se muchomůrkami rodem Amanita zabýval.

Relativně suché Podyjí je pro houby velice rozmanitou základnou, jen v národním parku jich odborníci napočítali okolo 1400 druhů.