Velký průzkum: ČNB dostala kvůli intervenci za uši a Rusko je hrozba

Podle loňského průzkumu CFA Society Forecasting Dinner 2014 Survey, který byl proveden na stejné cílové skupině osob jako letos, téměř tři čtvrtiny respondentů neočekávaly, že by intervenční politika ČNB oslabující korunu mohla přispět k reálnému růstu domácí ekonomiky (63,7 %), jen o něco více než čtvrtina měla pozitivní očekávání (29,1 %).

Aktuální názory na opatření ČNB jsou poněkud méně kritické. Většina respondentů (53,2 %) sice i nyní soudí, že ČNB svým krokem nepřispěla k oživení české ekonomiky, opačný názor sdílí více než třetina (37,0 %). Zastoupení pozitivních názorů tedy narostlo o 7,9 procentního bodu. Zásadním způsobem se při tom liší názory zaměstnanců finanční sféry – z nich si většina myslí, že intervenční politika ČNB k oživení české ekonomiky přispěla, zatímco z osob působících v ostatních sférách zastává tento názor méně než třetina. Zajímavostí je, že krok ČNB lépe hodnotí muži (39,6 % pozitivně) než ženy (jen 26,9 % pozitivně).

U respondentů výrazně převažuje názor, že jmenování radních ČNB by nemělo zůstávat ve výlučné pravomoci prezidenta. Zastávají ho bezmála dvě třetiny respondentů (62,5 %), zatímco opačné stanovisko má jen necelá třetina (32,2 %).

"Tři čtvrtiny respondentů (73,4 %) si myslí, že se vládě nedaří prosazovat slíbená protikorupční opatření, opačný názor má jen pětina z nich (19,3 %). Tyto výsledky odpovídají loňským očekáváním. Většina respondentů (58,2 %) se domnívá, že politika vlády neprospívá snižování nezaměstnanosti. Jen necelá třetina si myslí opak (30,5 %). Nejkritičtější vůči vládě jsou v tomto směru respondenti ze soukromé sféry a podnikatelé," uvedl autoři průzkumu.

Krátce před koncem roku prosadila vládní koalice novou úpravu DPH, která začala platit od 1. ledna 2015. Více než dvě třetiny respondentů nepovažují za vhodné mít DPH v České republice nastavenou ve třech sazbách – 21 %, 15 % a 10 %. Tento kritický názor sdílí 67,8 % respondentů, opačný pak 27,8 %.

Čína je příležitost, Rusko spíše hrozba

Zatímco čínské investice ve střední Evropě jsou vnímány dvakrát častěji jako příležitost (65,6 %) než jako hrozba (31,0 %), v případě ruských investic mírně převažuje názor, že jde spíše o hrozbu (50,5 %) než o příležitost (47,1 %). Česká vláda by měla tyto investice podporovat, ale jen do vybraných odvětví a aktivit (v případě ruských investic 51,9 %, v případě čínských 61,5 %). Proti jakékoli vládní podpoře ruských investic v ČR je 38,8 % respondentů, proti podpoře čínských 24,9 %. Velká většina respondentů očekává, že příliv čínských investic do střední Evropy v příštích letech vzroste (74,3 %), zatímco jen o něco více než čtvrtina respondentů očekává nárůst investic ruských (28,3 %).

Bezmála dvě třetiny respondentů jsou pro prioritu prosazování hodnot demokracie a lidských práv (61,5 %), více než třetina respondentů se přiklání k ekonomickým aspektům (35,8 %). Polovina respondentů se domnívá, že čeští politici mají možnost účinně podporovat zájmy českých firem na trzích v Rusku nebo Číně (50,9 %).

Dle herzmann.cz téměř dvě třetiny respondentů (62,3 %) očekávají, že krize v Rusku povede ke snížení růstu českého HDP, a to spíše drobnému (snížení o méně než 1 % očekává 47 % respondentů) než většímu (snížení o více než 1 % očekává jen 15,3 %).