Výsměch důchodcům: Češi mají víc peněz, říká statistika. A realita?

Průměrná domácnost loni hospodařila s příjmy 12.912 korun měsíčně v přepočtu na jednoho člena. Rodiny s dětmi mohly počítat s 11.471 korunami, což bylo meziročně o 607 korun více. Domácnosti důchodců si polepšily o 71 korun, což odpovídá měsíčním příjmům 12.197 korun na osobu.

Loni měly domácnosti měsíčně o 4421 korun na osobu více než před deseti lety. Tehdy příjmy představovaly 8491 korun, což bylo na úrovni loňské minimální mzdy.

Spolu s příjmy loni vzrostly domácnostem výdaje, a to o 153 korun měsíčně na 11.253 korun. Výdaje vzrostly zejména rodinám s dětmi, každý měsíc utratily v přepočtu na osobu o 364 korun více než předloni. Naopak důchodcům a nezaměstnaným se výdaje snížily zhruba o stokorunu, domácnostem bez dětí klesly o téměř 200 korun měsíčně. Spotřebitelské ceny loni vzrostly jen minimálně, a to o 0,4 procenta.

Pětinu peněz domácnosti utratily za jídlo a pití. Další pětinu výdajů spolkly náklady spojené s bydlením, zejména nájemné, energie, teplo a voda. Důchodcům z rodinného rozpočtu ukrojily náklady na bydlení 28 procent financí a potraviny 24 procent. U rodin s dětmi šlo na jídlo a pití 19,5 procenta financí a na bydlení 17,6 procenta.

Letos by si domácnosti mohly opět polepšit. Podle analytiků letos růst mezd o něco zrychlí, podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera bude zhruba tříprocentní.

Dle nedávného průzkum CVVM více než dvě pětiny (45 %) lidí mají podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň své domácnosti, z toho 7 % ji hodnotí jako „velmi dobrou" a 38 % jako „spíše dobrou". Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti méně než pětina (17 %) občanů, když 14 % ji označilo za „spíše špatnou" a 3 % za „velmi špatnou". Necelé dvě pětiny (38 %) pak životní úroveň své domácnosti charakterizují jako „ani dobrou, ani špatnou".

Hodnocení životní úrovně domácnosti se zlepšuje s rostoucím příjmem či stupněm dokončeného vzdělání respondenta a rovněž s rostoucí spokojeností s životem, jakož i s politickou situací, naopak s rostoucím věkem se zhoršuje. Ke spokojenější části obyvatel patří studenti, podnikatelé a samostatně činní, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, nižší odborní pracovníci, potenciální voliči ANO či TOP 09, ti, kdo se na pravolevé škále politické orientace hlásí k pravici či k pravému středu, a lidé důvěřující vládě.

Skupiny vnímající svou životní úroveň méně příznivě tvoří především důchodci, nezaměstnaní, obyvatelé Ústeckého kraje, stoupenci KSČM, rozhodnutí nevoliči bez preferované strany, lidé, kteří sami sebe na škále levice-pravice politicky řadí k levici, a dotázaní, kteří nedůvěřují vládě, uvedl soc.cas.cz.