Povodně ženou výš pojistné

Průběžný účet za povodně 1,9 miliardy korun je letos z hlediska pojišťoven o pětinu vyšší než loni. Záplavy se navíc v Česku stávají téměř každoročním pravidlem a to se týká i celého regionu střední Evropy. Zástupci pojišťoven se shodují, že výsledkem může být zdražení pojistek. Na podzim začnou diskuze pojišťoven se zajistiteli o cenách, které jim za zajištění účtují. Od nich se pak vyvíjejí i sazby pojistek pro klienty na další rok. „Posledních pár let se děje to, že se povodně stávají spíše pravidlem než nahodilou událostí. Je už téměř jisté, že zajistitelé budou chtít diskutovat sazby. Je otázkou, jakým způsobem se pak budou vyvíjet ceny majetkového pojištění, což se netýká jen nás, ale celého trhu,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 šéf České pojišťovny Pavel Řehák.

I další pojišťovny čekají, že zajištovny budou chtít vyjednat vyšší sazby. „Situace z hlediska nároků pojišťoven na zajišťovny je letos horší než loni, není ale tak katastrofická jako třeba v roce 2002. Argument pro zajišťovny při vyjednávání o sazbách to ale nepochybně bude,“ říká mluvčí Kooperativy Marek Vích. Mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová podotýká, že letos nešlo jen o povodně lokální, ale regionální, které kromě Česka postihly také Polsko, Rakousko, Maďarsko a Slovensko. „Tím se zvyšuje jejich dopad pro vyjednávání o cenách,“ vysvětlila Svobodová. Pokud zajistitelé sazby zvednou, lidé by to na účtech za majetkové pojistky nemuseli pocítit naplno díky konkurenci na trhu. Ceny majetkového pojištění v poslední době klesaly od vrcholu z let 2003 až 2004, kam se dostaly po povodních v roce 2002.

Podle šéfa makléřské společnosti Insia Ivana Špirakuse mohou růst ceny pojistek v některých segmentech, nicméně ne na trhu jako celku. „Trh žádné růsty pojistných ani zajistných sazeb nedovolí, kvůli velké konkurenci. To, aby rostly sazby, je zbožné přání zajišťoven a pojišťoven,“ řekl Špirakus. Podle něj se na letošním výsledku zajišťoven projeví až sezona amerických hurikánů. „Pokud jeden hurikán udělá škodu pět miliard dolarů, tak to, co se děje v našem regionu, je o řád jinde,“ doplnil Špirakus. Pojišťovny při stanovování cen pro zákazníka podle Vícha hodně zohledňují škodovost. Ta podle něj byla po nejhorších povodních v roce 2002 nastavena přísně, nicméně v dalších letech se dost rozvolnila. „Teď se dá očekávat, že ji pojišťovny zase zpřísní. Nemovitosti v nejhorší povodňové zóně jsou buď nepojistitelné, nebo s velkou přirážkou. Například cena za pojištění nemovitosti v bezrizikové zóně jedna je o třetinu až polovinu nižší než v rizikovější zóně tři,“ dodal Vích.

Na ceny pojistek pro domácnosti bude v dalších letech tlačit ještě jeden faktor – zvýšená regulace trhu. Evropské instituce chtějí zvýšit hranici, do které musejí pojišťovny povinně zadržovat kapitál, a také regulovat jejich rizikovější investice. To může podle dřívějšího vyjádření šéfa ČAP Tomáše Síkory zdražit některé pojistky až o desítky procent.