Česko v pasti: Mnoho lidí dělí od pádu do chudoby jen stokoruny

"V roce 2014 konečně byla přerušena recese a ČR vykázala růst, který byl ale nižší než v přecházejících obdobích. ČR v přibližování k průměru EU ztratila mnoho let. Teď je naděje, že se konvergence znovu obnoví," uvedla ekonomka a spoluautorka zprávy Ilona Švihlíková. Podle ní se ČR ocitla "v pasti středně příjmových zemí" a vláda by měla vymyslet, jak to překonat.

Jedním ze znaků je podle Švihlíkové odliv dividend, loni na nich z ČR odteklo 219 miliard. Je to zatím nejvyšší suma. Od roku 2006 je odliv vyšší než investované částky. Podle ní se tak už vyčerpal "model lákání zahraničních investorů". Dopadá to i na mzdy. I když zisky firem loni rostly, do odměňování se to promítlo jen mírně.

ČR patří mezi země s nejnižší mírou příjmové chudoby. Její hranice je na 60 procentech mediánu mzdy. Velké množství lidí je těsně nad tímto limitem a od pádu do chudoby je dělí jen pár stokorun měsíčně.

Pokud by se příjmy rozdělily do deseti skupin podle výše, v nejnižší skupině by bylo 1,5 milionu lidí, uvedla Švihlíková. Odkázala na dřívější zjištění statistického úřadu. Pokud by se hraniční příjem pro chudobu zvedl o procento na 61 procent mediánu, do chudoby by podle ekonomky spadlo velké množství lidí. "Rozdíl je přitom 165 korun," upřesnila. Dodala, že i v Česku je "pracující chudoba" u lidí s nízkým výdělkem.

V oblasti prosazování rovných šancí pro muže a ženy zavládl loni podle další spoluautorky Veroniky Šprincové mírný optimismus, který se ale vytrácí. Kabinet sice zřídil post ministra pro lidská práva, zmínil rovné příležitosti v koaliční smlouvě a programu a přijal i strategii do roku 2020, s přijetím konkrétních kroků ale váhá.

Podobná situace podle Tomáše Tožičky panuje i v oblasti lidských práv. "Prohlášení k podpoře lidských práv uvnitř ČR i navenek byla příslibem, bohužel zůstala jen v rétorické rovině," uvedl Tožička. Vláda například uváděla, že ČR chce pomoci lidem v tísni hlavně v jejich zemích. Do rozvojové pomoci putuje 0,11 procenta HDP a ne 0,33 procenta, jak se Česko při vstupu do EU zavázalo, dodal Tožička.

Podle zprávy přibývá nesnášenlivosti, jen nenávistné výpady vůči Romům vytlačila islamofobie a téma migrace.