Česká domácnost by z úspor přežila tři měsíce a 27 dní

Na špici indexu úspor stojí již tradičně domácnosti vysokoškoláků, které mají finanční rezervu na šest měsíců. Češi s maturitou by v případě výpadku příjmů přežili čtyři měsíce a lidé se základním vzděláním jen něco přes dva měsíce.

Regionální srovnání ukazuje, že nejlépe jsou na tom s úsporami Pražané a Středočeši, kteří mají finanční rezervu na čtyři a půl měsíce, což je v průměru asi 150.000 korun. Ve zbývajících regionech Čech a Moravy by lidé bez příjmů financovali své výdaje v průměru jen tři a půl měsíce. Jejich úspory přesahují v průměru 110.000 Kč.

Zatímco domácnosti vysokoškoláků mají naspořeno bezmála 200.000 korun, finanční rezerva lidí se základním vzděláním nedosahuje ani 80.000 korun. Každý pátý respondent dokonce ani netuší, kolik má vlastně naspořeno.

Domácnosti respondentů se základním vzděláním mají nejčastěji (26 procent) příjem mezi 10.000 až 20.000 Kč měsíčně, průměrný čistý příjem domácností v této skupině obyvatel je 21.674 korun. Domácnosti se zastoupením vysokoškoláků mají nejčastěji (21 procent) příjem mezi 30.000 až 40.000 korunami, jejich průměrný čistý příjem je pak 38.379 korun.

"I přes mírné sezonní výkyvy si úspory českých domácností dlouhodobě drží rostoucí trend, byť se dynamika růstu mírně přibrzdila. Obdobných výsledků dosahuje i potenciál k vytváření finanční rezervy. Důvodem zpomalení růstu úspor může být oživení tuzemské ekonomiky a s ním spojená ochota Čechů utrácet či investovat více než v minulých letech," komentoval data ředitel retailového bankovnictví ING Bank ČR Libor Vaníček.