Výdaje státu rostou: Deficit veřejných financí stoupl na 1,95 procenta

Meziročně došlo ke zlepšení hospodaření jak centrálních a místních vládních institucí, tak zdravotních pojišťoven. Přebytek salda hospodaření je způsoben zejména meziročním růstem příjmů o 8,7 %, naproti tomu růst výdajů dosáhl 3,6 %.

Na příjmové straně došlo k meziročnímu růstu příjmů z daní a sociálních příspěvků současně s vyššími investičními dotacemi z evropských fondů. Investiční dotace zároveň podpořily růst investičních výdajů, které se staly vedle mzdových nákladů nejvýrazněji rostoucí položkou výdajové strany.

Dluh sektoru vládních institucí poklesl na konci druhého čtvrtletí meziročně z úrovně 43,69 na 41,69 % HDP. Meziroční pokles úrovně dluhu vládních institucí k HDP je výsledkem jak růstu nominálního HDP, tak stabilizací úrovně státního dluhu, jenž tvoří dominantní část celkového dluhu vládních institucí. Stejné faktory se podepsaly i na mezičtvrtletním poklesu relativní úrovně zadlužení o 0,75 p.b.

Fiskální indikátory byly ovlivněny změnou sektorové zatřídění vybraných institucí. Sjednoceno bylo sektorové zařazení příspěvkových organizací, jež jsou nově bez výjimky zatříděny v sektoru vládních institucí, a dále jsou jako vládní instituce nově pojímány veškeré veřejné nemocnice bez ohledu na svoji právní formu.

Současně byla implementována od roku 2013 změna v zachycení systému řízení likvidity Státní pokladny, jež vedla ke změnám dlužnických vztahů uvnitř sektoru vládních institucí. Vliv na konsolidovaný dluh vládních institucí byl zanedbatelný vzhledem k omezenému zapojení jednotek zatříděných mimo vládní sektor do systému řízení likvidity.

Deficit se přes svůj nárůst pohybuje na úrovních, které podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy umožňují bezproblémové plnění příslušného maastrichtského kritéria. "Tato skutečnost by však neměla být přeceňována. Zvláště ne proto, že dva zásadní faktory současného uspokojivého vývoje, solidní ekonomický růst a stabilizace státního dluhu, jsou přechodného rázu," upozornil.

Ekonomický růst je sice podle Kovandy udržitelný, nikoli ale v současném tempu. "Takový výsledek se v roce 2016, kdy už se bude srovnávat s vyšší základnou roku 2015, opakovat nebude. Taktéž stabilizace státního dluhu je přechodného rázu - jde o výsledek rozpouštění rezervních prostředků," uvedl.