Státní dluh ke konci září klesl na 1,663 bilionu korun

Tato skutečnost přináší i nadále pozitivní dopady ve formě úspory úrokových výdajů státního rozpočtu souvisejících s emisní činností státu v průběhu roku. Čisté úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu byly v prvním až třetím čtvrtletí roku 2015 o 2,1 mld. Kč nižší oproti stejnému období předchozího roku.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Ministerstvo během tří čtvrtletí vydalo na domácím trhu střednědobé a dlouhodobé dluhopisy za 122,4 miliardy korun. Zároveň MF splatilo během prvního až třetího čtvrtletí dluhopisy za 113 miliard korun. ČR do konce září nevydala žádné emise dluhopisů na zahraničních trzích a nevyužila ani půjčky od Evropské investiční banky (EIB). Celkové splátky úvěrů EIB od ledna do konce září ovšem činily 2,3 miliardy korun.

Úřad upozornil, že v srpnu bylo poprvé v historii České republiky dosaženo u prodeje státních dluhopisů záporného výnosu, a to -0,001 procenta. Šlo o prodej tříletých dluhopisů. Následně v září byla vydána ministerstvem další emise státního dluhopisu, u které byl průměrný záporný výnos -0,212 procenta.

"Po 16 letech dvouciferných nárůstů v procentním vyjádření se od předloňského roku daří státní dluh stabilizovat. Nutno však dodat, že stabilizace státního dluhu není výsledkem zlepšení hospodaření české vlády - ať už té současné nebo minulých - ale čerpáním rezervních prostředků," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Příznivé podle něj je, že v poměru k hrubému domácímu produktu je veřejné zadlužení České republiky, jehož podstatnou složkou je právě státní dluh, v kontextu zemí Evropské unie podprůměrné. "V daném ukazateli jsme na tom lépe než země jako Německo, Rakousko, Finsko či Nizozemsko, o takzvaných periferních státech eurozóny ani nemluvě," uvedl.