Úrok na českém dluhu klesá nejníže za dva roky, díky balíčku i zvládnuté energetické krizi
Růst cen českých vládních dluhopisů přináší příznivou situaci pro Fialovu vládu, jelikož se snižuje úrok, který musí stát platit. To znamená, že vláda si může půjčovat na mezinárodních trzích levněji a současně snižuje náklady na obsluhu státního dluhu. Tím zůstává více finančních prostředků k umoření existujícího dluhu a také k provedení dalších investičních nebo sociálních výdajů. Popsal pro EuroZprávy,cz ekonom Lukáš Kovanda.
Jak snížit zadlužení Česka? S důchody se dají dělat divy, ne vše ale může fungovat
Kromě čísel vysokého státního zadlužení, začíná mít Česko velkou starost s hodně rychle rostoucím schodkem také na důchodovém účtu. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí roku 2023 se schodkem 25,7 miliardy korun. A podle veřejně dostupných hodnocení, je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí od novodobého měření.
Český státní dluh se zvýšil na rekordních 2,997 bilionu
Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o 0,3 procentního bodu. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284.534 korun.
Nelichotivá vizitka. Jen Česku se z celé EU ve třetím čtvrtletí zvýšil státní dluh
Česká republika je jednou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes unijní statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP.
Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu. Každý Čech dluží 275.033 korun
Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275.033 korun. Na financování státního dluhu bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun, loni na tento účel plánovalo vydat 552,1 miliardy Kč.
Státní dluh může v příštím roce vzrůst až na 3,075 bilionu korun
Státní dluh by měl ke konci příštího roku vzrůst až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok se počítá s jeho nárůstem na 2,779 bilionu korun. Počítá s tím návrh rozpočtu na příští rok.
Státní dluh za tři čtvrtletí vzrostl o 424 miliardy na 2,89 bilionu korun
Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275.000 korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.
Státní dluh v pololetí stoupl o 242 miliard korun
Státní dluh v prvním pololetí stoupl o 242 miliard korun na 2,7 bilionu korun. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 257.000 korun.
Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 128 miliard korun na 2,59 bilionu
Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun. Vyplývá to z čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu, kterou dnes vydalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 247.000 korun.
Ministerstvo financí bude potřebovat na financování státního dluhu 552,1 miliardy
Ministerstvo financí (MF) bude letos potřebovat na financování státního dluhu 552,1 miliardy korun. Loni to bylo 690,4 miliardy korun. Vyplývá to ze aktualizované Strategie financování státního dluhu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Dluh obyvatel ČR stoupl loni o rekordních 365 miliard na 2,97 bilionu Kč
Celkový dluh obyvatel ČR vzrostl v roce 2021 o rekordních 365 miliard korun na 2,97 bilionu Kč. Důvodem byl vysoký zájem o úvěry na bydlení. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které dnes společnost CRIF - Czech Credit Bureau zveřejnila na tiskové konferenci.
V září stoupl schodek rozpočtu i státní dluh
Schodek státního rozpočtu ke konci září stoupl na 326,3 miliardy korun ze srpnových 298,1 miliardy Kč. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Jde o nejhorší zářijový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci září byl schodek 252,7 miliardy korun.
Dosažení dluhové brzdy se aktuálně odsunulo o dva až tři roky
Česká republika by při aktuálním vývoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejných financí dosáhla tzv. dluhovou brzdu později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky.
Státu vyčinil NKÚ: Mělo by se více šetřit, tempo zadlužování roste
Česko se přes loňský rekordní schodek drží mezi nejméně zadluženými státy EU, tempo zadlužování ale roste. Sdělil to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v každoročním stanovisku k návrhu Státního závěrečného účtu. NKÚ při kontrolách pravidelně odhaluje neefektivní využívání státních peněz, uvedl šéf úřadu Miloslav Kala. Stát by podle něj mohl najít další úspory v řádu až desítek miliard korun ročně.
Vládní dluh Česka v 1. čtvrtletí rostl po Kypru nejrychleji ze zemí EU
Vládní dluh ČR v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupl v prvním čtvrtletí o 6,3 procentního bodu na 44,1 procenta HDP. Šlo tak po Kypru o druhý největší růst mezi zeměmi EU. Český vládní dluh je v rámci EU šestý nejnižší. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, na která upozornila poradenská společnost Moore Czech Republic.
Státní dluh ve druhém čtvrtletí klesl o 3,6 miliardy korun
Státní dluh klesl ve druhém čtvrtletí o 3,6 miliardy na 2,416 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 225.900 korun.
Ministerstvo financí bude potřebovat na financování dluhu téměř 741 miliard
Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování státního dluhu 740,7 miliardy Kč. To je o 12,3 miliardy Kč více, než úřad původně plánoval v dubnové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021. Ministerstvo o tom dnes informovalo v rámci Čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu.
Analytici: Problémem není výše státního dluhu, ale jeho výrazný růst
Samotná výše státního dluhu není v mezinárodním kontextu problémem. Dluh totiž roste kvůli dopadům pandemie u většiny vyspělých zemí. Komplikací ale může být výrazný nárůst dluhu v relativně krátkém čase. To by mohlo vést k nedůvěře finančních trhů a následně i k dražšímu financování dluhu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
Státní dluh loni stoupl na 2,05 bilionu, každý Čech dluží skoro 200 tisíc
Státní dluh loni stoupl o 410 miliard korun na rekordních 2,05 bilionu korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 191.000 korun.
Aktuálně se děje
včera
Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry
Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.
Aktualizováno včera
Mimořádná zpráva Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat
Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.
včera
Biden děkuje za vlnu solidarity: Rakovina se dotýká každého z nás, prohlásil
Bývalý americký prezident Joe Biden v pondělí poděkoval za vlnu podpory, která se na něj a jeho rodinu snesla poté, co v neděli oznámil svou diagnózu agresivní formy rakoviny prostaty s metastázami do kostí. Podle jeho slov se rakovina dotýká každého z nás a v takových chvílích je nejdůležitější držet se naděje a vzájemné solidarity.
včera
Češi na MS v hokeji zdemolovali Němce 5:0
Česká hokejová reprezentace pokračuje v parádních výkonech na mistrovství světa v Dánsku. V zápase proti Německu předvedli svěřenci Radima Rulíka další dominantní představení, které završili jednoznačným vítězstvím 5:0. Češi si zajistili klíčové body do tabulky a znovu ukázali, že to s útokem na medaile myslí vážně.
včera
Trump před Putinem telefonicky mluvil se Zelenským
Americký prezident Donald Trump dnes krátce telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským těsně před plánovaným rozhovorem s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s průběhem událostí.
včera
Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.
včera
Kolony v Evropě: 10 nejvíce ucpaných měst za rok 2024
Nekonečné čekání v koloně někdy zažil snad každý řidič. Určitě tedy znáte ten pocit, kdy se za běžných okolností dvacetiminutová cesta změní v hodinové popojíždění po metrech. V takové situaci si možná říkáte, jestli by nebylo rychlejší jít pěšky. Zejména ve velkoměstech se dopravní zácpy staly každodenní realitou. Zjistěte, ve kterých evropských městech stráví řidiči v kolonách nejvíce času.
včera
Nikdo není bez poskvrny. V Polsku o prezidentský post bojují dva akademici, jde o bezpečnost země
Polsko čeká druhé kolo prezidentských voleb, v němž se střetnou liberál Rafał Trzaskowski a konzervativec Karol Nawrocki. Hlasování probíhá v době rostoucího napětí a zbrojení, kdy země čelí ruské hrozbě a posiluje armádu. Ačkoli je role prezidenta převážně symbolická, výsledek může výrazně ovlivnit politické i bezpečnostní směřování země.
včera
Telefonát Trumpa s Putinem zahájen. USA věří v produktivní den, Evropa má obavy
Dlouho očekávaný telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle Bílého domu oficiálně zahájen. Trump se tímto krokem opět snaží přispět k ukončení války na Ukrajině, která trvá už přes dva roky a dál destabilizuje východní Evropu i mezinárodní vztahy.
včera
Dokud se nesetkám s Putinem, nic se nezmění, tvrdí Trump. Schůzku neplánujeme, reaguje Peskov
Ruská státní agentura RIA Novosti dnes informovala, že schůzka mezi prezidentem Vladimirem Putinem a současným americkým prezidentem Donaldem Trumpem zatím není na pořadu dne. Oznámil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že aktuálně neprobíhají žádné přípravy na osobní jednání mezi oběma státníky.
včera
Místo do Izraele jel za papežem. Proč Vance zrušil plánovanou návštěvu? Důvody jsou jiné, než se oficiálně uvádí
Americký viceprezident JD Vance se nakonec rozhodl neuskutečnit plánovanou návštěvu Izraele. Dle informací serveru Axios důvodem nebyly oficiálně uváděné „logistické potíže“, ale obavy z toho, že by cesta mohla být vnímána jako podpora aktuálně rozšiřované izraelské vojenské operace v pásmu Gazy. USA se přitom v posledních dnech snaží o prosazení příměří a dojednání dohody o propuštění rukojmích.
včera
Tusk: Následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska
Polský premiér Donald Tusk v pondělí varoval, že následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska. Jeho slova zazněla krátce poté, co byly zveřejněny výsledky těsného prvního kola prezidentských voleb, které zemi směřují k rozhodujícímu druhému kolu, jež proběhne 1. června.
včera
Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí
Donald Trump, současný prezident Spojených států, ztrácí trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl finský prezident Alexander Stubb po dlouhém rozhovoru s americkým lídrem. Stubb zároveň varoval, že rozhodování o budoucnosti Ukrajiny nesmí probíhat bez účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, a naznačil, že v americkém Kongresu může být brzy představen balík sankcí, který by zásadně podkopal ruské hospodářství.
včera
Trump dnes plánuje telefonát s Putinem i Zelenským kvůli příměří na Ukrajině, zazněl první čas
Americký prezident Donald Trump se chystá v pondělí vést důležité rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci nového pokusu o ukončení války na Ukrajině. Očekávaný telefonát s Putinem, který potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, má podle informací státní agentury RIA Novosti proběhnout v 17 hodin moskevského času, u nás bude o hodinu dříve.
včera
Čára přes rozpočet pro Kreml: Rumunské prezidentské volby zachraňují bezpečnost východní Evropy i Moldavska
Vítězství bukurešťského starosty Nicușora Dana v rumunských prezidentských volbách je jasným vzkazem Moskvě. Rumunsko zůstává pevně zakotveno na Západě. Voliči odmítli proruské tendence a dali najevo, že východní Evropa nebude ponechána napospas destabilizačním tlakům Kremlu. To se týká i jejího nejslabšího článku – Moldavska.
včera
Konec hamburgerů za pár korun? Jestli chce Evropa přežít, musí přijít zásadní změny
Evropská závislost na intenzivním modelu živočišné výroby, známém jako velkochov, přináší nejen hospodářské výzvy, ale i vážné důsledky pro životní prostředí, společnost i veřejné zdraví. Autoři Lourenzo Fernández-Prieto a Daniel Lanero Táboas z Univerzity v Santiagu de Compostela v nedávno zveřejněné analýze upozorňují, že Evropa musí přehodnotit svůj přístup ke živočišné výrobě, pokud chce zabránit dalším krizím a zajistit udržitelnou budoucnost.
včera
Izrael oznámil plán na úplné převzetí Pásma Gazy, svět se děsí humanitární katastrofy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že izraelské ozbrojené síly plánují převzít „úplnou kontrolu“ nad celým Pásmem Gazy. V novém videu zveřejněném na sociální síti Telegram premiér uvedl, že izraelské jednotky „postupují vpřed“ a že intenzita bojů nadále roste. „Nezastavíme se, dokud nedosáhneme vítězství,“ zdůraznil.
včera
Rakovina prostaty Joea Bidena: Co znamená agresivní forma, jaké jsou příznaky a jaké existují možnosti léčby?
Po oznámení, že bývalý americký prezident Joe Biden trpí agresivní formou rakoviny prostaty, se znovu dostává do popředí zájmu téma tohoto onemocnění. Rakovina prostaty je u mužů velmi rozšířená, často však zůstává bez příznaků až do pokročilé fáze. Bidenovi byl přitom přisouzen Gleasonův stupeň 9, což značí jednu z nejnebezpečnějších forem této nemoci. Tady je přehled toho, co je o této diagnóze potřeba vědět.
včera
Nečekaný dopad změn počasí: Nebezpečné houby ohrožují miliony lidí, varují vědci
S globálním oteplováním se nešíří jen sucho, záplavy nebo tropické nemoci, ale nově také houby, které mohou být pro lidské zdraví smrtelně nebezpečné. Britští vědci nyní varují, že změny klimatu zásadně mění geografii výskytu tří druhů hub rodu Aspergillus, které způsobují těžké infekce zejména u lidí s oslabenou imunitou. Ačkoliv nás tyto houby nepromění v zombie jako v populární sérii The Last of Us, důsledky jejich rozšíření mohou být zcela reálné a fatální.
včera
Izrael zahájil rozsáhlou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy
Izrael v neděli zahájil masivní pozemní operaci v severní a jižní části Pásma Gazy, zatímco letecké útoky izraelské armády v noci zabily podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes sto lidí. Mezi zasaženými cíli byl i poslední fungující nemocniční komplex v severní části Gazy, což dále prohloubilo humanitární krizi.
Zdroj: Libor Novák