Státu vyčinil NKÚ: Mělo by se více šetřit, tempo zadlužování roste

Česko se přes loňský rekordní schodek drží mezi nejméně zadluženými státy EU, tempo zadlužování ale roste. Sdělil to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v každoročním stanovisku k návrhu Státního závěrečného účtu. NKÚ při kontrolách pravidelně odhaluje neefektivní využívání státních peněz, uvedl šéf úřadu Miloslav Kala. Stát by podle něj mohl najít další úspory v řádu až desítek miliard korun ročně.

Schodek státního rozpočtu za rok 2020 narostl z plánovaných 40 miliard na 367,4 miliardy. NKÚ již dříve uvedl, že téměř polovina nárůstu výdajů rozpočtu nesouvisela s pandemií nemoci covid-19. Ministerstvo financí s tím však nesouhlasí.

Veřejný dluh v roce 2020 podle NKÚ poprvé překročil hranici dvou bilionů korun. Ze států EU sice vykázaly nižší veřejný dluh jen tři země EU, ale vysoká rychlost zadlužování je výrazným rizikem pro hospodaření státu, uvedl úřad. V dalších letech se podle kontrolorů očekává, že tempo zadlužování Česka bude druhé nejrychlejší v unii. "NKÚ při kontrolách pravidelně naráží na neefektivní vynakládání prostředků státu. Jsem přesvědčen, že kdybychom důsledně hledali úspory, dokázali bychom do rozpočtu vrátit oněch 20 miliard ročně, nutných k tomu, abychom zastavili ještě před hranicí dluhové brzdy," sdělil prezident NKÚ Kala.

Hospodaření státu skončilo v roce 2020 deficitem 367,4 miliardy, což je podle NKÚ nejvyšší schodek za dobu existence samostatné České republiky. "Podle údajů z pokladního plnění ale přímo s pandemií souvisely prostředky jen za více než 218 miliard korun," uvedla mluvčí NKÚ Jana Gabrielová. "Ministerstvo financí zařadilo do seznamu opatření proti šíření pandemie i výdaje, které dle NKÚ s pandemií nesouvisí. Šlo například o jednorázový příspěvek důchodcům, oddlužení vybraných nemocnic nebo navýšení dotací na potravinovou soběstačnost," doplnila.

Už v dubnu NKÚ uváděl, že z nárůstu výdajů státního rozpočtu za rok 2020 o 291 miliard korun minimálně 147 miliard nesouviselo s pandemií covidu-19. Ministerstvo financí tehdy uvedlo, že i výdaje, které podle NKÚ s pandemií nesouvisely, měly za cíl stabilizovat českou ekonomiku. "Není pravda, že by vláda rezignovala na úsporná opatření. Již v roce 2020 došlo ke krácení počtu míst, které bylo navíc doprovázeno snížením tzv. užších provozních výdajů rozpočtových kapitol o deset procent," sdělilo v dubnu ministerstvo.

NKÚ v dnešním stanovisku zhodnotil vývoj českého hospodářství pozitivně. Ekonomika se sice podle údajů Českého statistického úřadu loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné ČR, ale méně, než činily odhady ekonomů, ministerstva financí i České národní banky. "Stojí za tím především oživení průmyslu ve druhé polovině roku 2020. Zároveň je výsledek ČR o 0,5 procentního bodu lepší, než byl v roce 2020 průměr zemí EU," sdělila mluvčí NKÚ. Česko si podle úřadu také udrželo nízkou míru nezaměstnanosti. Naopak růst cenové hladiny v Česku byl loni podle NKÚ jeden z nejvyšších v unii.

Související

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

Více souvisejících

nkú rozpočet Ministerstvo financí státní dluh

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy