Analytici: Problémem není výše státního dluhu, ale jeho výrazný růst

Podle informací, které zveřejnilo ministerstvo financí, by měl státní dluh letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 tří bilionů korun. Hranici dvou bilionů korun státní dluh překonal loni, když stoupl o 410 miliard korun na 2,05 bilionu korun. Za nárůstem bylo zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl kvůli dopadům pandemie s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR.

"S ministerstvem financí lze souhlasit v tom, že samotná výše českého státního dluhu, ať již v českých korunách či v poměru k HDP, není nijak varovná, a to hlavně ve srovnání s ostatními – vesměs zadluženějšími – evropskými zeměmi. Stejně tak nelze nic namítat proti hlubokým schodkům veřejných financí v letech 2020 a 2021, jelikož stabilizace ekonomiky v období mimořádných událostí je jedním z hlavních úkolů fiskální politiky jako takové," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

Vývoj veřejných financí je ale podle něj na nebezpečné trajektorii, která je může destabilizovat. "Ratingové agentury jsou sice momentálně k Česku shovívavé s vědomím, že má dobrou startovní pozici a mezi srovnatelnými zeměmi se jeho krizové deficity nijak nevymykají, ovšem očekávají od české vlády věrohodný plán na konsolidaci rozpočtů v nejbližších letech. O ničem podobném ovšem z oficiálních zdrojů není slyšet a vláda naopak v některých ohledech činí pravý opak. Celkově tak lze oslavu mezinárodně nadále solidní pozice českého zadlužení vnímat jako tanec na palubě Titanicu, který míří na ledovec," uvedl.

Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal upozornil, že státní dluh v ČR i jinde ve vyspělém světě roste dlouhodobě. "Je to v důsledku koronaviru a mnohdy i v důsledku čirého populismu. V tomto není ČR výjimkou," uvedl. Dodal, že zřejmě větší dopad na rychlý nárůst dluhu budou mít opatření jako rušení zdanění superhrubé mzdy, rušení daně z nabytí, rušení EET a obrovské navýšení plateb za státní pojištěnce. "Toto všechno jsou kroky, které jsou velmi pravděpodobně nevratné a pro novou vládu budou politicky velmi obtížné," dodal.

I podle zemského ředitele společnosti 4fin Vratislava Jůzy není problémem ani tak absolutní výše dluhu, ale o bezprecedentní rychlost růstu dluhu vůči HDP. "Za to vděčíme naší populistické vládě, která si dělá marketingovou kampaň prakticky celé volební období. Kvůli tomu pak dochází ke skokovému navyšování schodku státního rozpočtu o desítky miliard korun ze dne na den. Výsledkem je pak nedůvěra finančních trhů a růst výnosů na dluhopisech, kdy již 10leté státní dluhopisy České republiky nesou vyšší výnos, než např. dluhopisy Řecka," uvedl. To podle něj tak povede k dražší obsluze státního dluhu, protože stát bude muset platit vyšší úroky a peníze nebude moci použít na potřebnějších místech, kde by našly lepší využití.