Analytici: Problémem není výše státního dluhu, ale jeho výrazný růst

Samotná výše státního dluhu není v mezinárodním kontextu problémem. Dluh totiž roste kvůli dopadům pandemie u většiny vyspělých zemí. Komplikací ale může být výrazný nárůst dluhu v relativně krátkém čase. To by mohlo vést k nedůvěře finančních trhů a následně i k dražšímu financování dluhu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.

Podle informací, které zveřejnilo ministerstvo financí, by měl státní dluh letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 tří bilionů korun. Hranici dvou bilionů korun státní dluh překonal loni, když stoupl o 410 miliard korun na 2,05 bilionu korun. Za nárůstem bylo zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl kvůli dopadům pandemie s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR.

"S ministerstvem financí lze souhlasit v tom, že samotná výše českého státního dluhu, ať již v českých korunách či v poměru k HDP, není nijak varovná, a to hlavně ve srovnání s ostatními – vesměs zadluženějšími – evropskými zeměmi. Stejně tak nelze nic namítat proti hlubokým schodkům veřejných financí v letech 2020 a 2021, jelikož stabilizace ekonomiky v období mimořádných událostí je jedním z hlavních úkolů fiskální politiky jako takové," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.

Vývoj veřejných financí je ale podle něj na nebezpečné trajektorii, která je může destabilizovat. "Ratingové agentury jsou sice momentálně k Česku shovívavé s vědomím, že má dobrou startovní pozici a mezi srovnatelnými zeměmi se jeho krizové deficity nijak nevymykají, ovšem očekávají od české vlády věrohodný plán na konsolidaci rozpočtů v nejbližších letech. O ničem podobném ovšem z oficiálních zdrojů není slyšet a vláda naopak v některých ohledech činí pravý opak. Celkově tak lze oslavu mezinárodně nadále solidní pozice českého zadlužení vnímat jako tanec na palubě Titanicu, který míří na ledovec," uvedl.

Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal upozornil, že státní dluh v ČR i jinde ve vyspělém světě roste dlouhodobě. "Je to v důsledku koronaviru a mnohdy i v důsledku čirého populismu. V tomto není ČR výjimkou," uvedl. Dodal, že zřejmě větší dopad na rychlý nárůst dluhu budou mít opatření jako rušení zdanění superhrubé mzdy, rušení daně z nabytí, rušení EET a obrovské navýšení plateb za státní pojištěnce. "Toto všechno jsou kroky, které jsou velmi pravděpodobně nevratné a pro novou vládu budou politicky velmi obtížné," dodal.

I podle zemského ředitele společnosti 4fin Vratislava Jůzy není problémem ani tak absolutní výše dluhu, ale o bezprecedentní rychlost růstu dluhu vůči HDP. "Za to vděčíme naší populistické vládě, která si dělá marketingovou kampaň prakticky celé volební období. Kvůli tomu pak dochází ke skokovému navyšování schodku státního rozpočtu o desítky miliard korun ze dne na den. Výsledkem je pak nedůvěra finančních trhů a růst výnosů na dluhopisech, kdy již 10leté státní dluhopisy České republiky nesou vyšší výnos, než např. dluhopisy Řecka," uvedl. To podle něj tak povede k dražší obsluze státního dluhu, protože stát bude muset platit vyšší úroky a peníze nebude moci použít na potřebnějších místech, kde by našly lepší využití.

Související

Ministerstvo financí

Státní dluh poprvé překročil hranici tří bilionů korun

Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 280.574 korun.
Peníze, ilustrační foto

Úrok na českém dluhu klesá nejníže za dva roky, díky balíčku i zvládnuté energetické krizi

Růst cen českých vládních dluhopisů přináší příznivou situaci pro Fialovu vládu, jelikož se snižuje úrok, který musí stát platit. To znamená, že vláda si může půjčovat na mezinárodních trzích levněji a současně snižuje náklady na obsluhu státního dluhu. Tím zůstává více finančních prostředků k umoření existujícího dluhu a také k provedení dalších investičních nebo sociálních výdajů. Popsal pro EuroZprávy,cz ekonom Lukáš Kovanda.

Více souvisejících

státní dluh Ministerstvo financí Ekonomika

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy