Státní dluh poprvé překročil hranici tří bilionů korun

Hlavním důvodem zvýšení státního dluhu byl prodej státních dluhopisů a pokladničních poukázek za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu, uvedlo ministerstvo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Rozpočtový deficit byl v pololetí 215,4 miliardy korun.

"Vývoj státního dluhu a zejména tempo jeho růstu potvrzuje nutnost schválení ozdravného balíčku. Bez něj nelze zastavit trend růstu zadlužování a vrátit stát k udržitelnému hospodaření. Jen letos zaplatíme za obsluhu státního dluhu 70, příští rok 90 a v roce 2025 přes 100 miliard korun," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Upozornil že konsolidace veřejných rozpočtů pomůže zlevnit emise státních dluhopisů.

Většinu státního dluhu pokrývají střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy vydané na domácím trhu. Jejich hodnota v pololetí byla 2,663 bilionu korun. Dalšími významnými zdroji krytí dluhu jsou státní pokladniční poukázky se splatností kratší než jeden rok a přijaté půjčky a úvěry.

Za první pololetí prodal stát korunové dluhopisy ve jmenovité hodnotě 287,4 miliardy korun. Jmenovitá hodnota prodaných korunových pokladničních poukázek za první pololetí byla 74,3 miliardy korun. Stát rovněž vydal v prvním pololetí eurové pokladniční poukázky v úhrnné hodnotě 1,5 miliardy eur (36,1 miliardy korun).

Na počátku letošního roku činil státní dluh 2,895 bilionu korun. Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládá, že za celý rok dluh vzroste na 3,191 bilionu korun. Míra zadlužení ke konci roku by měla být 42,7 procenta HDP, tedy stejně jako ke konci roku 2022.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Náklady na obsluhu státního dluhu by v letošním roce podle schváleného státního rozpočtu měly dosáhnout 69,2 miliardy korun.