Kromě čísel vysokého státního zadlužení, začíná mít Česko velkou starost s hodně rychle rostoucím schodkem také na důchodovém účtu. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí roku 2023 se schodkem 25,7 miliardy korun. A podle veřejně dostupných hodnocení, je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí od novodobého měření.
Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Celkem se pro letošní rok v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun. Jedním z nápadů, který se v souvislosti s řešením deficitů státního rozpočtu objevuje je idea, jednoduše řečená: Pro manžele stejný vyměřovací základ pro výpočet důchodu. Otázkou je, zda to opravdu pomůže naplnit a srazit mínusová čísla státního rozpočtu i důchodovému účtu.
„V rámci připravované důchodové reformy se zvažuje zavedení jednoduchého systému, který by umožnil manželům sdílet společný vyměřovací základ pro výpočet jejich důchodu. Podstatou tohoto systému by bylo, že se dva důchody manželů sečtou a následně rozdělí přesně na poloviny. Tímto způsobem by se výpočet důchodu zjednodušil a manželé by měli stejný důchodový příjem. Tato reforma by mohla mít za následek rovnější rozdělení důchodových příjmů mezi manžely a eliminovat situace, kdy jeden partner má výrazně nižší důchod než druhý,“ řekl severu EuroZprávy.cz Kryštof Míšek, analytik společnosti analytik Argos Capital.
Jde o to, jak uvádí i analytik Míšek, že dosud se nám nepodařilo prosadit významnou důchodovou reformu, která by zásadně změnila současný systém. Tedy nejen rychle rostoucích výdajů nad možnosti příjmů státu, ale úprav, které se místo zásadních náprav zaměřují na drobné parametrické úpravy stávajícího systému.
„Pravda ale je, že stávající důchodový systém nedostatečně kompenzuje ženy za léta strávená v péči o děti při výpočtu jejich penze. Je však třeba zmínit, že ženy stále odcházejí do důchodu dříve než muži, a to právě kvůli mateřství a výchově dětí, řekl serveru EuroZprávy.cz Kryštof Míšek. Statistiky říkají, že za letošní rok je důchodový účet v deficitu již 77 miliard korun, důchody se pak šplhají na úroveň 50 % průměrné mzdy, což je skutečně nebývale vysoká částka.
„Deficit důchodového účtu roste zejména kvůli inflaci a mohl by být ještě vyšší, pokud by nedošlo k úpravám v minulých měsících. V loňském roce výdaje na důchody dosáhly úrovně 8,8 % HDP, při stagnujícím vývoji ekonomiky tento podíl může dále klidně růst. Očekávám, že zahájená reforma z pera ministra Jurečky obecně problémy systému a jeho neudržitelnost zejména kvůli demografickému vývoji oddálí, ale plně nevyřeší. V rychle měnící se ekonomice se navíc určité trendy mohou dále prohloubit, a to zejména vzhledem k nastupující automatizaci a AI, která může časem přinést výražné změny pro celý sociální a důchodový systém, vysvětlil serveru EuroZprávy.cz Kryštof Míšek, analytik společnosti analytik Argos Capital.
Cílem celé výše popsané operace je, dle záměrů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) České republiky, sociálních věcí (MPSV), aby vyměřovací základ manželů řešil nerovnost ve vyplácení důchodů. Manželé by se podle tohoto opatření mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně a rozděleny na dvě poloviny. Těmto manželům by pak byl zpravidla vyměřen při dlouhotrvajícím manželství stejný nebo velmi podobný důchod.
U společného vyměřovacího základu jde tedy o to, že by se odvody na sociálním pojištění pro vyměřovací základ manželů či partnerů za dobu jejich svazku zprůměrovaly, oba by tak papírově odváděli stejně, což pomáhá k tomu, aby pak měli více rovnocenné důchody. Již dnes lze ve virtuální prostor najít řadu odkazů na to, komu a proč se výše navrhovaná úprava důchodového systému nevyplatí a proč. Konkrétní úspory však asi ukáže, projde-li i tento nápad schválením Parlamentem České republiky, praxe.
Související
Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu
Vláda zamítla změny v důchodech. Dala zelenou supermoderní nemocnici
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
před 1 hodinou
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
před 2 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
před 3 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
před 3 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
před 4 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
před 6 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
včera
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
včera
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.
Zdroj: Libor Novák