Zůstane Trumpův Golden Dome jen na papíře? Může se sesypat jako Reaganovy "Hvězdné války"

Experti však varují, že chránit území tak rozsáhlé, jako jsou Spojené státy, je výrazně složitější než bránit malou zemi jako Izrael. A to zvláště v době, kdy čelíme hrozbám v podobě hypersonických střel nebo útoků z kosmu.

Touha chránit civilní obyvatelstvo před vzdušnými útoky není nová. Již během první světové války byly ve Velké Británii nasazeny základní obranné systémy proti německým náletům. Ty se dále rozvíjely a v roce 1940 hrály klíčovou roli při obraně Londýna v bitvě o Británii.

Po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945 se výzkum obrany proti jaderným zbraním stal celosvětovou prioritou. V roce 1983 přišel prezident Ronald Reagan s vizí „Strategické obranné iniciativy“ (Strategic Defense Initiative – SDI), která si kladla za cíl učinit jaderné zbraně zastaralými díky komplexnímu pozemnímu a vesmírnému obrannému systému. Lidově se tento plán začal označovat jako „Hvězdné války“.

Reagan tvrdil, že jeho návrh přispěje ke světovému míru, ale v Sovětském svazu vzbudil velké znepokojení. Jeho hlavním cílem bylo přimět Moskvu k vyjednávání o odzbrojení tím, že vytvoří dojem, že USA budou schopny jakýkoliv útok eliminovat ještě před tím, než rakety dopadnou. Pro sovětské vůdce by takový systém znamenal zásadní nerovnováhu – zatímco Amerika by byla chráněná, Sovětský svaz by zůstal zranitelný.

Byla zde i reálná obava, že by taková převaha mohla vést k preventivnímu jadernému útoku ze strany SSSR, dokud by Spojené státy ještě nebyly plně chráněny. Místo bezpečnějšího světa by tak mohl vzniknout svět mnohem nebezpečnější.

Reaganův projekt se nakonec nikdy nerealizoval. Ačkoli měl vizi a podporu části veřejnosti, narážel na technologické, finanční a politické překážky. Cena vývoje a výzkumu byla extrémně vysoká a šla proti Reaganově vlastní ideologii malého státu a omezených veřejných výdajů. Odklon peněz od sociálních programů jako zdravotnictví nebo školství by navíc mohl vyvolat odpor u voličů.

Mnohé z tehdy navržených technologií byly experimentální a neexistoval způsob, jak jejich účinnost ověřit bez skutečného jaderného útoku. Sověti také investovali do protiopatření, která by americký systém učinila neúčinným ještě dříve, než by byl vůbec zprovozněn.

Trumpův „Golden Dome“ má podobné ambice – stát se štítem proti hrozbám z nebe. Jeho oznámení vyvolalo celosvětový zájem, spekulace a naděje, ale i obavy. Odborníci připomínají, že projekt bude extrémně nákladný a technologicky náročný. Mnohé klíčové prvky potřebné k jeho fungování dnes ještě neexistují, natož aby byly odzkoušeny v reálných podmínkách.

Historie Reaganovy iniciativy slouží jako důležité varování. Ambiciózní obranné programy mohou být politicky atraktivní, ale zároveň skrývají značné riziko přehnaných očekávání, technologického optimismu a mezinárodního napětí. Trump by si měl z minulosti vzít ponaučení – obranný systém, který má chránit miliony životů, nemůže být založen na sloganech, ale pouze na důkladné analýze, spolupráci s odborníky a dlouhodobé vizi.

Bez toho by mohl být „Golden Dome“ jen další „hvězdnou válkou“ – krásnou myšlenkou, která nikdy nespatří skutečný svět.