Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se dostal do mimořádného diplomatického konfliktu se západními spojenci, když obvinil lídry Francie, Kanady a Spojeného království z podněcování antisemitismu a podpory hnutí Hamás. Tvrdá slova, která vyvolala vlnu pobouření, zazněla v reakci na společné prohlášení prezidenta Emmanuela Macrona, premiéra Marka Carneyho a premiéra Keira Starmera, kteří vyzvali Izrael k ukončení ofenzivy a blokády humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Netanjahu ve čtvrtek večer zveřejnil na síti X ostrý příspěvek, v němž tvrdil, že Západ Izrael opustil v existenčním boji. Uvedl: „Hamás chce zničit židovský stát a vyhladit židovský národ. Nedokážu pochopit, jak tuto jednoduchou pravdu nechápou lídři Francie, Británie a Kanady.“
Tato slova doplnil ještě ostřejším tvrzením: „Říkám prezidentu Macronovi, premiéru Carneymu a premiéru Starmerovi – když vám masoví vrazi, násilníci, vrazi dětí a únosci děkují, pak jste na špatné straně spravedlnosti.“ Dodal, že jejich činy „nepřispívají k míru, ale povzbuzují Hamás, aby pokračoval v boji navěky“.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot tato obvinění označil za pomlouvačná a absurdní. „Obviňovat z antisemitismu nebo podpory Hamásu každého, kdo obhajuje dvoustátní řešení, je urážlivé a nepravdivé,“ uvedl. Připomněl zároveň, že Francie podporuje odzbrojení Hamásu a jeho vyloučení z budoucí politické správy Gazy.
Britský ministr ozbrojených sil Luke Pollard Netanjahuovu rétoriku odmítl a zopakoval výzvu k okamžitému příměří, propuštění rukojmích a zajištění neomezeného přístupu humanitární pomoci do Gazy. Zdůraznil, že britský premiér jasně odsoudil vraždy izraelských diplomatů ve Washingtonu, které Netanjahu spojoval s kritikou ze Západu.
Netanjahu se opřel i do OSN. Obvinil její představitele ze šíření nepravdivých informací o hrozící smrti tisíců palestinských dětí kvůli hladu. Tvrdil, že tato rétorika vedla k vraždě dvou izraelských zaměstnanců ambasády v USA. OSN ale objasnila, že její zástupce Tom Fletcher chybně interpretoval technickou zprávu, jejíž časový rámec byl jeden rok, nikoliv 48 hodin.
Napětí mezi Izraelem a Západem roste i kvůli trvající blokádě Gazy, kde se situace stále zhoršuje. Generální tajemník OSN António Guterres označil stav v Gaze za „možná nejkrutější fázi tohoto krutého konfliktu“ a uvedl, že do oblasti proudí jen „čajová lžička pomoci“, zatímco je třeba „příval“. Podle něj je 80 % území Gazy vyhlášeno izraelskou armádou za vojenskou zónu, což fakticky znemožňuje pohyb civilistů i distribuci pomoci.
Přes zmírnění blokády od pondělí vjela do Gazy pouze 119 kamionů s pomocí, ale ta je často rozkrádána ozbrojenými skupinami. Síť palestinských humanitárních organizací oznámila, že ozbrojenci v blízkosti Chán Júnisu přepadli konvoje a ukradli jídlo určené pro děti a hladovějící rodiny. Při izraelských náletech údajně zahynulo šest členů bezpečnostního doprovodu konvoje.
Mezinárodní společenství sílí tlak na Izrael, aby umožnil masivnější dodávky pomoci. Německo, tradičně blízký spojenec Izraele, kritizovalo objem pomoci jako „příliš malý a příliš pozdní“. Evropská unie dokonce zvažuje přezkum obchodní dohody s Izraelem z hlediska dodržování lidských práv.
Zatímco někteří pozorovatelé tvrdí, že Netanjahu těmito výroky sleduje především posílení vlastní domácí pozice, v arabském světě i na Západě roste obava, že tím poškozuje globální obraz Izraele a prodlužuje konflikt bez jasné strategie. USA podle zdrojů z Blízkého východu ukázaly efektivitu přímé diplomacie při vyjednávání o propuštění rukojmích, čímž Netanjahua zahanbily.
Spojené arabské emiráty, nejbližší arabský partner Izraele, vedou přímé jednání o průjezdu 100 humanitárních kamionů do Gazy pod záštitou OSN. Chtějí, aby k tomu došlo v sobotu – navzdory tomu, že jde o židovský svátek šabat. UAE přitom jedná s podporou prezidenta Trumpa, který během návštěvy Perského zálivu vyzval ke zvýšení dodávek pomoci do Gazy.
Netanjahu tak čelí nebývalému mezinárodnímu tlaku, který jen stěží odrazí obviňováním spojenců z antisemitismu. Kritici varují, že jeho strategie přináší více izolace než bezpečnosti – a že cesta k míru bude vyžadovat změnu přístupu, nikoliv další obviňování.
Související
Netanjahu požádal prezidenta o milost. Izrael to potřebuje, tvrdí premiér
Trump poslal dopis izraelskému prezidentovi. Vyzval ho, aby udělil milost Netanjahuovi
Aktuálně se děje
před 40 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák