Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se dostal do mimořádného diplomatického konfliktu se západními spojenci, když obvinil lídry Francie, Kanady a Spojeného království z podněcování antisemitismu a podpory hnutí Hamás. Tvrdá slova, která vyvolala vlnu pobouření, zazněla v reakci na společné prohlášení prezidenta Emmanuela Macrona, premiéra Marka Carneyho a premiéra Keira Starmera, kteří vyzvali Izrael k ukončení ofenzivy a blokády humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Netanjahu ve čtvrtek večer zveřejnil na síti X ostrý příspěvek, v němž tvrdil, že Západ Izrael opustil v existenčním boji. Uvedl: „Hamás chce zničit židovský stát a vyhladit židovský národ. Nedokážu pochopit, jak tuto jednoduchou pravdu nechápou lídři Francie, Británie a Kanady.“
Tato slova doplnil ještě ostřejším tvrzením: „Říkám prezidentu Macronovi, premiéru Carneymu a premiéru Starmerovi – když vám masoví vrazi, násilníci, vrazi dětí a únosci děkují, pak jste na špatné straně spravedlnosti.“ Dodal, že jejich činy „nepřispívají k míru, ale povzbuzují Hamás, aby pokračoval v boji navěky“.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot tato obvinění označil za pomlouvačná a absurdní. „Obviňovat z antisemitismu nebo podpory Hamásu každého, kdo obhajuje dvoustátní řešení, je urážlivé a nepravdivé,“ uvedl. Připomněl zároveň, že Francie podporuje odzbrojení Hamásu a jeho vyloučení z budoucí politické správy Gazy.
Britský ministr ozbrojených sil Luke Pollard Netanjahuovu rétoriku odmítl a zopakoval výzvu k okamžitému příměří, propuštění rukojmích a zajištění neomezeného přístupu humanitární pomoci do Gazy. Zdůraznil, že britský premiér jasně odsoudil vraždy izraelských diplomatů ve Washingtonu, které Netanjahu spojoval s kritikou ze Západu.
Netanjahu se opřel i do OSN. Obvinil její představitele ze šíření nepravdivých informací o hrozící smrti tisíců palestinských dětí kvůli hladu. Tvrdil, že tato rétorika vedla k vraždě dvou izraelských zaměstnanců ambasády v USA. OSN ale objasnila, že její zástupce Tom Fletcher chybně interpretoval technickou zprávu, jejíž časový rámec byl jeden rok, nikoliv 48 hodin.
Napětí mezi Izraelem a Západem roste i kvůli trvající blokádě Gazy, kde se situace stále zhoršuje. Generální tajemník OSN António Guterres označil stav v Gaze za „možná nejkrutější fázi tohoto krutého konfliktu“ a uvedl, že do oblasti proudí jen „čajová lžička pomoci“, zatímco je třeba „příval“. Podle něj je 80 % území Gazy vyhlášeno izraelskou armádou za vojenskou zónu, což fakticky znemožňuje pohyb civilistů i distribuci pomoci.
Přes zmírnění blokády od pondělí vjela do Gazy pouze 119 kamionů s pomocí, ale ta je často rozkrádána ozbrojenými skupinami. Síť palestinských humanitárních organizací oznámila, že ozbrojenci v blízkosti Chán Júnisu přepadli konvoje a ukradli jídlo určené pro děti a hladovějící rodiny. Při izraelských náletech údajně zahynulo šest členů bezpečnostního doprovodu konvoje.
Mezinárodní společenství sílí tlak na Izrael, aby umožnil masivnější dodávky pomoci. Německo, tradičně blízký spojenec Izraele, kritizovalo objem pomoci jako „příliš malý a příliš pozdní“. Evropská unie dokonce zvažuje přezkum obchodní dohody s Izraelem z hlediska dodržování lidských práv.
Zatímco někteří pozorovatelé tvrdí, že Netanjahu těmito výroky sleduje především posílení vlastní domácí pozice, v arabském světě i na Západě roste obava, že tím poškozuje globální obraz Izraele a prodlužuje konflikt bez jasné strategie. USA podle zdrojů z Blízkého východu ukázaly efektivitu přímé diplomacie při vyjednávání o propuštění rukojmích, čímž Netanjahua zahanbily.
Spojené arabské emiráty, nejbližší arabský partner Izraele, vedou přímé jednání o průjezdu 100 humanitárních kamionů do Gazy pod záštitou OSN. Chtějí, aby k tomu došlo v sobotu – navzdory tomu, že jde o židovský svátek šabat. UAE přitom jedná s podporou prezidenta Trumpa, který během návštěvy Perského zálivu vyzval ke zvýšení dodávek pomoci do Gazy.
Netanjahu tak čelí nebývalému mezinárodnímu tlaku, který jen stěží odrazí obviňováním spojenců z antisemitismu. Kritici varují, že jeho strategie přináší více izolace než bezpečnosti – a že cesta k míru bude vyžadovat změnu přístupu, nikoliv další obviňování.
Související
Netanjahu opět míří za Trumpem. Už se s ním setkal vícekrát než jakýkoliv jiný lídr
Trump a Netanjahu budou jednat o Íránu. Teherán opět varuje Washington
Aktuálně se děje
včera
Bývalý princ Andrew je opět na svobodě. Vyšetřování ale pokračuje
včera
Muž mohl mít na svědomí tři životy. Napadl taxikářku, pak se srazil s autem
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Policie je po letech obvinila
včera
Curleři se dočkali první výhry pod pěti kruhy. V akci byli sdruženáři, bronz v Big Airu získal pražský rodák
včera
Policie obvinila dva lidi z týrání zvířat v Litoměřicích
včera
Zemřel Jim Čert, hudebník s komplikovanou minulostí
včera
Všichni jsou si rovni před zákonem, řekl Starmer ke kauze bývalého prince Andrewa
včera
ZOH: Slalom rozhodl nedokončenou jízdou McGrath, týmový závod skokanů chumelenice
včera
Zimní počasí potrápí jih republiky. Hrozí komplikace v dopravě
včera
Pavel jmenuje Červeného ministrem v pondělí, potvrdil budoucí šéf resortu po schůzce na Hradě
včera
Raději pavouky než Trumpa. Průzkum zjistil, který hmyz je populárnější než prezident USA
včera
Policie prohledává Andrewovo sídlo. Král Karel, princ William a vévodkyně Kate jsou hluboce znepokojeni
včera
Za zatčením Andrewa zřejmě stojí britská skupina Republic. Přiznejte, proč jste ho chránil, tlačí na krále
včera
Policie zatkla Andrewa v den jeho narozenin. Teď může prohledat jeho sídlo
včera
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
včera
Trump stojí na prahu životního rozhodnutí. Američanům dodnes nevysvětlil, proč by chtěl zaútočit na Írán
včera
Bratr britského krále, bývalý princ Andrew, byl zatčen policií
včera
Větrné elektrárny jsou pro hlupáky, prohlásil Trump. Shodou v době, kdy polovina Evropy postaví obří centrum
včera
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
včera
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.
Zdroj: Libor Novák